Vědci rekonstruovali podobu Jošta Lucemburského. Model vystaví muzeum

Jak vypadal moravský markrabě Jošt Lucemburský, nikdo přesně neví. Zachovalo se jen pár jeho podobizen, které jsou hodně stylizované. O rekonstrukci jeho podoby se pokusili odborníci z Ruské akademie věd v roce 2000, kdy na odlitek Joštovy lebky nanášeli měkké tkáně sochařskou technikou. Brněnští vědci letos využili nejmodernější metody virtuálního modelování a vytvořili novou podobu nejvýznamnějšího moravského Lucemburka.

Na podobizně pracovali odborníci z Muzea města Brna, Moravského zemského muzea a také antropologové z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Přírodovědecké fakulty MU spolu s Helenou Lukášovou z Fakulty informatiky MU.

„Letošní rok patří Lucemburkům, a my jsme přemýšleli, co nového bychom mohli přinést. Rozhodli jsme se tedy pro novou rekonstrukci obličeje moravského markraběte Jošta Lucemburského,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Podle něj jde v Česku o první rekonstrukci podoby historické osobnosti těmito metodami. „Podkladem pro virtuální modelování byl sádrový odlitek lebky, který odborníci pořídili na konci devadesátých let minulého století, kdy se otevřela hrobka Jošta při archeologickém výzkumu kostela sv. Tomáše,“ uvedla vedoucí laboratoře Petra Urbanová.

Za pomoci laserového scanování a metody fotogrammetrie převedli antropologové odlitek lebky a dolní čelisti do digitální podoby, v níž pak doplnili chybějící části ostatků a domodelovali měkké tkáně.

Dolní čelist přitom byla velmi důležitá. „Bez ní by byla rekonstrukce Joštovy podoby velmi problematická. Navíc se při dalších analýzách zjistilo, že právě čelist jej výrazně odlišovala od dalších Lucemburků, byla mohutná, hodně předsazená a dominovala Joštovu obličeji,“ podotkla Urbanová.

Jakmile měli antropologové lebku moravského markraběte v počítači, opravili ve virtuální prostředí nedostatky či chybějící části jako levý jařmový oblouk, nosní kůstky či horní zuby, a začali na model doplňovat měkké tkáně.

„Při postupu jsme kombinovali dva tradiční přístupy: Modelování měkkých tkání na základě anatomických znalostí doplněné o statistický přístup, při čemž do modelu zahrnujeme i průměrnou tloušťku měkkých tkání,“ popsala rekonstrukci obličeje Urbanová.

Pro model například zvolili průměrnou tloušťku měkkých tkání u Evropana, muže ve věku mezi 40 až 49 lety. Model tak ukazuje Jošta Lucemburského na vrcholu jeho politické moci.

Práce pro grafika
Domodelováním obličeje však práce neskončila. Helena Lukášová z Katedry počítačové grafiky a designu Fakulty informatiky MU vytvořila texturu obličeje a oblečení. Vycházela přitom z poznatků Ctibora Ostrého z Oddělení historie Muzea města Brna o tom, jakou měl Jošt image – tedy jak mohl mít upravené vlasy a vousy nebo jak mohlo vypadat jeho oblečení.

„Byla to výzva. Stále jsem musela konzultovat a porovnávat model s metodou rekonstrukce. Výsledná podoba Jošta je tedy často má interpretace, stavba hlavy je ale v pořádku. Například velikost obočí je moje,“ uvedla Lukášová s tím, že jako sochař má tendenci to interpretovat a hledat to, co je přirozené.

Doplnila také, že velký oříšek byly například vousy, které dnes nikdo v této úpravě nenosí. Barvu vlasů a očí pak odborníci zvolili podle Karla IV.

Hlavní model vystaví muzeum
Vedle virtuálních modelů obličeje vytvořili antropologové také tři fyzické modely Jošta Lucemburského. Ten hlavní, sestavený za pomoci vrstvení plastů ve 3D tiskárně, bude vystaven v Muzeu města Brna.

Další dva jsou pak experimentální. Jeden zobrazující markraběte bez vlasů a vousů vyrobili odborníci také na 3D tiskárně, a to za pomoci barevného tisku z papíru. Třetí model pak využívá dvoumateriálový 3D tisk, který umožňuje vidět současně 3D výtisk lebky a na něm nanesenou průhlednou vrstvu měkkých tkání.

Projekt rekonstrukce Joštovy tváře spolufinancovalo Ministerstvo kultury a projekt specifického výzkumu Masarykovy univerzity. 3D tisk zajistila firma MCAE Systems.

Masarykova univerzita | Masaryk university