Vývoj produktů na hojení těžkých ran umožní prestižní grant za 30 milionů

Třicet milionů korun na vývoj produktů pro hojení ran získala z evropského programu pro podporu malých a středních podniků společnost Enantis, biotechnologická spin-off firma Masarykovy univerzity. O zisk dotace usilují ročně tisíce firem z celé Evropské unie. Uspěje jen zlomek z nich.

Základem produktu, který chce dostat až do preklinické fáze výzkumu, je takzvaný fibroblastový růstový faktor – bílkovina, kterou vědci využívají například pro práci s kmenovými buňkami, protože stimuluje jejich množení. Odborníci předpokládají, že by mohl pomoci lepšímu hojení těžce se hojících ran, například popálenin nebo u diabetiků.

Růstových faktorů je známo 19 a odborníci z Masarykovy univerzity se zaměřili na jeden z nich označený FGF2. V minulých letech se jim podařilo některé důležité vlastnosti faktoru objevit a vnesením mutací takzvaně stabilizovat, aby byl lépe využitelný pro biomedicínské aplikace.

Výsledek mezioborové spolupráce
Na možné využití růstového faktoru původně upozornili odborníci z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU. Začali spolupracovat s kolegy z Přírodovědecké fakulty MU, kteří se pokusili tuto látku stabilizovat tak, aby byla funkční i při teplotách okolo 37 stupňů Celsia, které jsou klíčové pro biologické aplikace.

„Přirozený růstový faktor při této teplotě funguje jen deset až dvanáct hodin. Díky proteinovému inženýrství, při němž odborníci počítačovými metodami vytipují nejlepší způsob, jak bílkoviny stabilizovat, se podařilo najít variantu růstového faktoru se zachovanou aktivitou v 37 stupních Celsia i po dvou týdnech,“ přiblížil Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU.

Zkoumání možností toho, kde by se dal růstový faktor využít, pak převzala spin-off firma Enantis. Protein v této chvíli existuje v podstatě jen jako prášek, což není vhodná forma pro konkrétní aplikaci. „Z Evropské unie jsme nyní dostali finance na to, abychom nalezli nosič, na který se bude dát růstový faktor nanášet. Součástí projektu je také fáze preklinického testování, v němž se ověřuje bezpečnost a účinnost produktu,“ uvedla ředitelka Enantis Veronika Štěpánková.

Společnost už jednou peníze z uvedeného programu získala. Šlo o takzvanou první fázi, v níž firmy žádají o prostředky na vytvoření byznys plánu. Díky dotaci zhruba 1,5 milionu korun tak Enantis vytvořil ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem, expertem Rudolfem Fryčkem z agentury Amires a odborníky z Ekonomicko-správní fakulty MU vedenými Pavlou Odehnalovou studii proveditelnosti, která jako nejperspektivnější identifikovala právě oblast regenerativní medicíny.

„Bez intenzivní komunikace biologů a chemiků a bez expertů na podnikatelské prostředí a ekonomické souvislosti by projekt v této podobě nikdy nevznikl,“ zdůraznil prorektor pro výzkum Petr Dvořák.

Nový grant ve výši 30 milionů korun získala firma na dva roky. „Přijít na trh s novým produktem je v případě biotechnologických společností s tímto zaměřením velmi obtížné, protože jejich technologie mají náročný vývoj i následné preklinické a klinické testování. SME Instrument je jedna z možností, jak pro toto období získat finance bez nutnosti vstupu investora v počáteční fázi projektu.

První mezi českými firmami
O zisk peněz z tohoto schématu usilují ročně tisíce firem z celé Evropské unie. Enantis se jej podařilo pro obě fáze získat jako vůbec první české společnosti,“ vyzdvihuje brněnský úspěch David Uhlíř, který vede na JIC tým pomáhající technologickým firmám získat peníze z mezinárodních grantových programů.

Doplnil, že v této konkrétní výzvě byla úspěšnost čtyři procenta a Enantis získal peníze jako jedna ze čtyř evropských firem.

Masarykova univerzita | Masaryk university