Přejít na hlavní obsah

Dva rizikové výzkumy se zaměří na leukémii a křest

Grantová agentura Masarykovy univerzity začala podporovat projekty hraničního výzkumu, letos podpořila první dva.

Jednou ze zkoumaných pozdně antických staveb bude Baptisterium Ortodoxních v Ravenně.

Grantová agentura Masarykovy univerzity začala podporovat projekty hraničního výzkumu, které v sobě nesou vyšší riziko s nejistým výsledkem, jenž však může být vysoce přínosný. Letos udělila první dva granty, a to projektu medicínskému a kunsthistorickému.

„Základním cílem programu je rozšíření vědecké základny schopné dosahovat vynikajících mezinárodně konkurenceschopných vědeckých výsledků a získávat prestižní individuální projekty,“ přiblížila nový interní program Jana Hájková z odboru výzkumu. Náročné podmínky pro zařazení do soutěže o tuto podporu splnilo jen několik projektů.

Peníze mají směřovat k těm, kteří mají originální a často rizikové projekty s reálným potenciálem ovlivnit příslušný obor a měla by být mimo jiné přípravou pro zpracování žádostí o granty Evropské výzkumné rady (ERC) nebo jiné prestižní individuální granty.

Letos získal tři miliony korun na tři roky tým Marka MrázeCeitecu MU, který bude hledat nové kombinace léků na chronickou lymfocytární leukémii, a skupina z Filozofické fakulty MU vedená Ivanem Folettim, která bude zkoumat objekty spojené s rituálem křtu.

Boj s leukémií
Chronická lymfocytární leukémie je nejčastější leukémie u dospělých, při níž podléhají rakovinnému bujení B-lymfocyty, tedy buňky imunitního systému. Jde o klinicky variabilní onemocnění, které nemusí vyžadovat terapii, nebo se naopak chová agresivně s nutností okamžité léčby. Při ní se kromě chemoterapie využívají monoklonální protilátky, které jsou zacílené na konkrétní povrchové molekuly B-lymfocytů, a nově také látky, které blokují v buňce signalizační dráhu s názvem B-buněčný receptor (BCR).

Blokátory BCR dráhy pacientům výrazně ulevují, ale nemoc neléčí. Choroba se navíc často vrací a v mnohem agresivnější formě. „Cílem našeho projektu je najít kombinace dalších léčebných možností s blokátory BCR dráhy, abychom dosáhli výraznějšího či trvalého ústupu choroby,“ popsal svůj projekt Mráz.

Doplnil, že lékaři doufali, že účinná kombinace vznikne spojením látek blokujících BCR a monoklonálních protilátek. Laboratorní testy ani klinické zkušenosti to ale nepotvrdily.

„Budeme využívat tkáňové modely pro hledání kombinací s jinými léky a pak je testovat i na vzorcích přímo od pacientů. Další cestou je výzkum takzvaných nekódujících RNA (mikroRNA) v BCR signalizaci. Popsali jsme mikroRNA, které dráhu regulují, a budeme zkoumat jejich blokátory. Podle nás by právě toto mohla být zajímavá možnost léčby, kdy zaútočíme na nádorovou buňku dvěma rozdílnými mechanismy,“ doplnil Mráz.

Na projektu bude spolupracovat s Interní hematologickou a onkologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno a nemocnicemi ve Spojených státech.

Křest v pozdní antice
Grant pomůže také odborníkům z filozofické fakulty. Ti ve výzkumu vycházejí z klíčové otázky iniciace a přiřazení se k náboženským skupinám. Nové odpovědi hledají skrze podrobné studium tří pozdně antických staveb dochovaných z období 4. až 6. století v Itálii, které se váží k rituálu křtu.

Kunsthistorici nejdříve udělají chemické a geologické analýzy staveb: „Chceme zjistit, jaké byly fáze výstavby památek, co je v nich původního, a rádi bychom také pořídili jejich laserové scany a vytvořili 3D modely,“ popsala část projektu jeho spoluřešitelka Veronika Tvrzníková.

V další fázi výzkumu chtějí rekonstruovat liturgii a průběh křtu v raných dobách křesťanství. Rituál iniciace chtějí zkoumat i z antropologického hlediska a pokusit se zjistit, co znamená pro osobu, která jím prochází. „V té době podstupovali křest především dospělí lidé a předcházela mu náročná příprava. Na základě zjištění, jakým podnětům byli při křtu vystavení, chceme vyhodnotit, jak mohl ovlivňovat jejich kognitivní procesy a vnímání daných prostor,“ dodala Tvrzníková.

Iniciace jako fenomén, který mění lidskou existenci, také pomáhá pochopit současnou situaci na předměstí velkých měst Francie a Anglie. „V těchto místech dochází k četným konverzím k islámu v dospělosti. Pozdní antika, období pádů říší a příchodu nových národů do Evropy, se tak stává příležitostí pro studium jevu, který je klíčový i pro dnešní Evropu,“ doplnil Ivan Foletti.

Hlavní novinky