Lukavsky: Potřebujeme víc specialistů na RNA

Peter Lukavsky se na Ceitecu MU věnuje už čtvrtým rokem zkoumání RNA, tedy ribonukleové kyseliny, která se podílí na přenosu genetické informace do podoby konkrétních struktur a funkcí v těle. Přestože to má z rodné Vídně do Brna asi hodinu a půl autem, jeho vědecká cesta byla mnohem delší. Než přišel na Ceitec působil na prestižních institucích ve Spojených státech, Velké Británii i ve Švýcarsku.

„Vždycky jsem byl ve škole dobrý v chemii a přírodních vědách. Byl jsem jediný, kdo tomu ve třídě rozuměl, protože to byla humanitně zaměřená škola. Rodiče podnikali v lékárenství, v němž je obsažená fyzika, chemie i biologie, a tak jsem si řekl, že budu studovat farmacii,“ popsal svá studentská léta Lukavsky.

Na vědeckou kariéru v té době nemyslel, ale když pracoval na diplomové práci a syntetizoval svou první sloučeninu, chtěl ji také sám testovat. V lékárně navíc už během studií pracoval každou sobotu a také v létě a zjistil, že je to nuda. „Dostal jsem tenkrát nabídku od svého profesora, který se přesouval do Innsbrucku, kde měl vybudovat obor farmaceutické chemie, abych mu pomohl, a já jsem souhlasil,“ přiblížil svůj první krok ve vědecké kariéře.

Farmaceutická chemie studuje vztah chemické struktury léčiv s jejich účinkem a osudem v organismu. „Jako chemik jsem využíval NMR spektroskopii, což je základní biofyzikální metoda, která umožňuje charakterizovat strukturu molekul až na úroveň atomů. Chtěl jsem ale pracovat na větších projektech, a tak jsem odešel do San Franciska na Kalifornskou univerzitu, kde jsem začal pracovat s RNA,“ uvedl Lukavsky.

Později přešel na Stanford, kde se věnoval větším strukturám a pak byl přijat do Laboratoře molekulární biologie v Cambridge. „Měl jsem tam vlastní výzkumnou skupinu, ale nešlo to dobře a nakonec ji zrušili. Pracoval jsem pak na univerzitě ETH v Curychu v laboratoři svého známého, kde jsem působil dva roky. Znovu jsem tam našel ztracený zájem o vědu,“ podotkl Lukavsky, kterého pak oslovili z Ceitecu MU, kde se po několika návštěvách rozhodl pracovat.

Na Ceitecu oceňuje velmi dobré přístrojové vybavení i administrativní podporu při získávání grantů. „Lidé jsou tady hodně nápomocní. Problém je však dosažitelnost významnějších evropských podpor. Pokud člověk nevybuduje velké evropské konsorcium nebo se mu nepodaří získat ERC advanced grant, je v podstatě odkázaný jen české dotace nebo malé evropské granty,“ poznamenal vedoucí výzkumné skupiny Regulace genové exprese prostřednictvím RNA.

Málo se ptáme, co způsobuje mutace RNA
Jeho výzkumný tým se věnuje regulaci genové exprese pomocí RNA, zkoumá tedy, jak se v genu uložená informace převádí na buněčnou strukturu nebo funkci a jakou roli v tom hrají molekuly ribonukleové kyseliny.

„RNA mě fascinuje, může nést genetickou informaci, ale zároveň fungovat jako enzym, který řídí biochemické procesy v těle. Všechny její vlastnosti jsou zakódované ve strukturách a pořadí bází této nukleové kyseliny. My se pak snažíme zjistit, jak se vlastně informace obsažená v RNA čte a jak se podle toho určuje, kdy a kde se v buňce vytvoří konkrétní bílkovina,“ popsal Lukavsky.

Existuje celá řada různých typů RNA a vědci zatím u všech neznají jejich strukturu a ani mechanismy fungování. „Neznáme tedy ani to, jak mohou souviset s nemocemi. Přitom existuje podezření, že právě procesy, do nichž je zapojená RNA, jsou zodpovědné za propuknutí některých chorob. Všichni se zbývají tím, jak jsou v DNA zakódované genetické informace a co jejich mutace způsobí ve vytvářených bílkovinách. Měli bychom se ale také ptát, co způsobí mutace v RNA, která je zodpovědná za přenos vzoru pro výrobu bílkoviny z DNA,“ zdůraznil Lukavsky.

Uvítal by proto, kdyby Ceitec víc podporoval výzkum ribonukleové kyseliny. „RNA je klíčem k regulaci nesmírně důležitého procesu genové exprese, při němž se z genu uloženého v DNA vytvoří ve správný čas a na správném místě potřebná bílkovina. Na Masarykově univerzitě se tradičně lidé víc věnují DNA, ale my bychom potřebovali kvalitní buněčné biology zaměřené právě na RNA,“ podotkl Lukavsky, který s kolegy učí také kurz Strukturní a molekulární biologie RNA. Zájem o něj ale není podle jeho slov příliš vysoký.

„Je určený všem zájemcům na všech úrovních studia. Snažíme se je naučit charakteristiky RNA biologie. Kurz je hodně intenzivní a připravujeme v něm studenty na to, aby mohli sami pracovat na menších projektech,“ uvedl Lukavsky.

Jak říká, učit není náročné, když víte, co studentům chcete říct a ukázat. „Jako vedoucí týmu navíc učíte každý den. Ukazujete lidem mimo jiné, jak se rozhodovat, jak prezentovat výsledky svého výzkumu a necháte je také se s tím vším důkladně potrápit. Je pak pro mě velmi příjemné sledovat, když postupně získají jistotu a vybudují si vlastní vědeckou osobnost,“ podotkl s úsměvem.

Dobrý tým a příjemné město
V práci tráví asi deset hodin denně, kromě vedení týmu či psaní publikací je stále aktivní i v laboratoři a aktuálně se věnuje odhalování struktury molekuly, která je spojovaná s cystickou fibrózou, nebo některými neurodegenerativními nemocemi. „Mám malý tým, s nímž jsem hodně spokojený, ale teď plánuji, že skupinu rozšířím,“ uvedl Lukavsky s tím, že zájemcům o doktorské studium je třeba ukázat, že Ceitec je dobré místo, kde mohou být součástí něčeho, co se rozvíjí a roste.

Lukavsky ale chce zatím v Brně zůstat. „Je to moje práce a vášeň a Brno mi vyhovuje. Je docela malé, takže člověk snadno unikne z města. Když to jde, jezdím do kampusu na kole, rád chodím do lesa, ale ocením i to, když po práci můžu vyrazit ven a jít někam na pivo či na dobrou večeři.“ Rád má také filharmonii, ale brněnská pořádá jen menší koncerty, má proto předplatné do Vídně.

Přestože dva z prarodičů Petera Lukavského pocházeli z Čech, česky neumí. „Snažil jsem se jazyk naučit, ale zabírá to hodně času. Něco málo rozumím a doufal jsem, že mi s tím pomůžou kolegové a třeba při obědě mě vždycky naučí jednu větu. Ale všichni jsou tu hodně zaneprázdnění, takže na společný oběd je musíte hodně přemlouvat,“ dodal s úsměvem.

Masarykova univerzita | Masaryk university