Nové laboratoře a biobanku pro uchovávání environmentálních i lidských vzorků vybuduje Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Masarykovy univerzity v bohunickém kampusu. Zařízení umožní studovat komplexně vliv životního prostředí na člověka a odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění. Na projekt RECETOX RI získala univerzita téměř čtvrt miliardy korun z evropského Operačního programu Vývoj, výzkum a vzdělávání.
Během života je člověk vystavován vlivům okolního prostředí, jako je znečištěné ovzduší a voda, chemické látky v našem okolí, ale také nedostatek pohybu, alkohol, kouření, zneužívání léků a drog, hluk nebo stres. „Abychom zjistili, jaký vliv má kontaminované prostředí na člověka, nestačí proto měřit koncentrace škodlivých látek ve vzduchu, vodě, jídle nebo bytě. Je třeba zjistit, nakolik se hromadí v lidském těle a co tam způsobují. Takové informace lze získat pouze dlouhodobým sledováním vybraných skupin populace,“ přiblížila záměr projektu Jana Klánová, ředitelka centra Recetox, které spadá pod Přírodovědeckou fakultu MU.
Základem epidemiologického výzkumu je dlouhodobé sledování velkých skupin lidí. U nich pak vědci sledují způsob života, to, s čím přicházejí do styku, nakolik se cizorodé látky hromadí v jejich tkáních a jak případně interagují s jejich geny. Od sledovaných lidí proto potřebují i vzorky krve, moči nebo třeba slin. Samotné vzorky tělních tekutin se pak zpracovávají a v malých objemech ukládají tak, aby mohly být využity pro budoucí výzkum.
Pro vzorky je třeba zajistit vysokou kvalitu skladování, ale i bezchybné značení a robotické ovládání nezatížené možnou chybou lidského faktoru. A právě k tomu bude sloužit biobanka, nově budovaná v prostorách Univerzitního kampusu Bohunice. Kromě plně automatizovaných skladovacích prostor zde budou také nové laboratoře.
K laboratořím centra Recetox, kde už nyní měří široké spektrum toxických látek v prostředí nebo lidských tkáních, tak přibydou kapacity pro studium látek tělu vlastních, například metabolitů, které mohou vypovídat leccos o tom, jak organismus funguje a reaguje. Bude se zde studovat také mikrobiom, tedy společenství mikroorganismů, které přirozeně osidlují lidskou kůži, sliznice, ústní dutinu nebo střeva a mohou ovlivňovat imunitní reakce. „Budeme hledat rané ukazatele rozvoje chronických nemocí, které mohou být v budoucnu využity pro časnou diagnostiku rozvoje onemocnění a prevenci,“ uvedla Klánová.
Nová biobanka a laboratoře se začnou stavět letos a budou dokončeny na jaře roku 2019. Již nyní ale vědci z MU ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno (FN Brno) oslovují na gynekologicko-porodnické klinice budoucí maminky, které by měly být základem nové skupiny dlouhodobě sledovaných.
„Je skvělé, že dokážeme propojit unikátní postavení Fakultní nemocnice Brno v systému zdravotní péče s vědeckou excelencí Masarykovy univerzity, a realizovat tak projekt, který má významný a dlouhodobý potenciál přinášet relevantní a jinak nedostupné informace pro pochopení vzniku chronických tělesných i duševních nemocí, které se budeme snažit aplikovat zpět do oblasti prevence a léčby,“ uvedl náměstek FN Brno pro vědu výzkum a školství a přednosta Psychiatrické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty MU Tomáš Kašpárek.
Na tomto výzkumu budou odborníci z centra Recetox spolupracovat s dalšími vědci z MU (z lékařské a přírodovědecké fakulty i fakulty sociálních studií a fakulty sportovních studií), ale také z dalších univerzit a vědeckých institucí v Česku i zahraničí. Recetox je součástí evropského projektu Human Biomonitoring for Europe, který umožní srovnávat nasbírané údaje o populacích různých zemí a využívat je při tvorbě politik na ochranu lidského zdraví.
