Nové psychologické testy lépe odhalí nadané matematiky

Matematika strašila na základní a střední škole kdekoho. Přitom to tak být nemusí. Poukazuje na to práce psychologa Hynka Cíglera, který napsal disertaci o měření matematických schopností dětí a podílel se na vývoji nových testů, které se postupně dostávají do škol a do pedagogicko-psychologických poraden.

Cígler spolupracuje na Fakultě sociálních studií MU s týmem Šárky Portešové, která se dlouhodobě zabývá vyhledáváním a podporou nadaných dětí. I když nápady na to, jak to dělat, existují, reálný stav věcí pořád není uspokojivý. Najít je se nedaří dobře.

Totéž je možné říct o testech, které děti s nadáním pro jeho přesné stanovení dělají. Při určování matematických schopností se pořád masově používají testy ze 70. let. Není to ale diagnostika přímo orientovaná na matematiku, na toto konkrétní nadání se jen usuzuje z celkového intelektu.

Test, který spoluvyvíjel Cígler, funguje jinak. Matematické usuzování není příliš oddělené od jiného logického myšlení, které pracuje například se slovy. Dá se říct, že kdo má obecně vysokou inteligenci, má předpoklady i k dobrému zvládnutí matematiky. Jenže do toho se zpravidla promítají ještě další faktory.

„Na matematickém nadání se projevují i nekognitivní aspekty. Jaké má dítě či dospělý v matematice sebevědomí, jakou cítí motivaci k řešení různých úkolů nebo jakou naopak pociťuje z předmětu úzkost,“ vysvětluje tak Cígler, co nové testování umí a díky čemu by mělo být do budoucna jednodušší takto orientované děti vyhledat.

Psycholog získal za svoji práci nedávno ocenění Fakulty sociálních studií MU a už dřív dostal cenu také za svoji pedagogickou činnost. Když o tom všem mluví, zdůrazňuje, že podle něj nic jako talent na matematiku neexistuje. Pokud s ní má potíže někdo, kdo jinak vykazuje známky průměrné nebo nadprůměrné inteligence, bude problém někde jinde.

„Někoho matematika zkrátka nebaví, přestože by v ní byl dobrý, kdyby se jejímu studiu nějakou dobu věnoval, nebo by překonal úzkost, která bývá se vším matematickým spojována,“ popisuje Cígler, kde bývá chyba. Špatná zpráva je, že když už se objeví, obvykle narůstá. Matematika má přísnou hierarchii, takže jakmile školák zanedbá nějakou její část, nemůže se později posunout a nedostatky ho všude dohánějí.

Pohlaví nehraje v nadání pro matematiku žádnou roli
Podle oceněného psychologa se navíc silně projevují genderové stereotypy. „Existuje předsudek, že matematika jde chlapcům, a dívkám ne. Podle různých studií jsou to ale opravdu stereotypy, reálné rozdíly v předpokladech jsou zanedbatelné. Výsledkem toho ale je, že se pak část lidí dopředu vzdává možnosti tento předmět zvládnout,“ upozorňuje.

Cíglera nedávno zaujala jedna mezinárodní studie, v níž se dávaly do souvislosti výsledky dětí v testech matematických schopností v různých zemích celého světa a míra genderových předsudků projevujících se v otázce, kdo jak může matematiku zvládnout. Ukázalo se, že tam, kde byla ve společnosti míra předsudků nejnižší, byly výsledky obou pohlaví nejvyrovnanější.

Disertace Hynka Cíglera se měřením matematických schopností zabývá v mnoha různých ohledech. Autor v ní analyzuje mimo jiné stávající test označovaný zkratkou DISMAS používaný na měření dyskalkulie, který se ve výzkumu jevil jako vyhovující. A prezentuje v ní také návod, jak by se obecně mělo postupovat při vytváření dalších testů mapujících nadání dětí v jiných odvětvích. I ty totiž na katedře psychologie postupně vznikají.

Masarykova univerzita | Masaryk university