Diskriminace v zaměstnání se společnosti nevyplatí. Vede k nepokojům

Téma diskriminace na trhu práce řeší většina vyspělých zemí. Podle Davida Mascleta, který působí na Univerzitě ve francouzském Rennes, je tato problematika velmi důležitá, protože diskriminace je ve svém výsledku pro celou společnost velmi nákladná. Uvedl to na přednášce u příležitosti Young Economists´ Meeting, který v Brně spolupořádala Laboratoř experimentální ekonomie Ekonomicko-správní fakulty MU.

„Diskriminace je spojená s projevy hněvu a násilí, ten má kořeny v nerovnosti a ty zase někdy právě v diskriminaci na pracovním trhu. A nejsou to jediné problémy, které společnost kvůli diskriminaci musí řešit,“ řekl Masclet. Navíc podle něj nejde pouze o následky skutečného znevýhodňování určitých skupin lidí, ale také o vliv falešných představ, že trh práce takto funguje.

Jedním z negativních dopadů může být například nižší úroveň vzdělání. „Pokud si bude člověk myslet, že na trhu práce existuje diskriminace třeba kvůli barvě kůže nebo pohlaví, tak přesto, že to nemusí být pravda, ovlivní to jeho rozhodnutí například o pokračování ve studiu,“ podotkl odborník, který se v otázkách diskriminace na trhu práce věnuje ekonomickému experimentování.

Taste-based nebo statistická diskriminace
Existuje několik typů diskriminace, jedním je takzvaná taste-based diskriminace, při níž zaměstnavatel favorizuje určité lidi. „Například jako bílý muž budu preferovat, když budu pracovat s dalšími bílými muži. Jde tedy především o jakýsi vkus či náklonnost k určité skupině lidí. Pro firmu ale může být tento způsob uvažování ve výsledku nevýhodný, protože povede k náboru nevhodných lidí na základě nerelevantního kritéria,“ uvedl příklad ekonom.

Dalším typem je statistická diskriminace, v níž hraje roli fakt, že člověk nikdy nemůže mít perfektní informace. „Když najímám zaměstnance, neznám ho, nevím, zda je produktivní, nebo ne. Rozhodnutí tedy budu opírat spíš o stereotypy nebo o znalosti o průměrném chování podobných lidí,“ přiblížil další zdroj nerovných podmínek profesor.

Ve svých experimentech Masclet mimo jiné zjišťuje, proč zaměstnavatelé diskriminují, a zda existují nějaké negativní dopady na celou společnost v podobě konfliktů.

V jednom pokusu rozdělil dobrovolníky do dvou skupiny, na zaměstnavatele a zaměstnance, a sledoval mimo jiné to, zda zaměstnanci, kteří byli přijati, měli sklony oplácet to vyšší pílí.

„Zjistili jsme, že lidé, kteří patřili do stejné společenské skupiny jako jejich zaměstnavatelné, měli větší sklony oplácet to svou pílí. Vypadá to tedy, že pro firmu je výhodnější zaměstnávat takové lidi. Pro celou společnost je to ale dlouhodobě nevýhodné, protože taková diskriminace vyvolává konflikty. Ten, kdo zůstal nezaměstnaný, se může cítit ukřivděně,“ popsal experimenty Masclet.

Podle ekonoma je důležité diskriminaci předcházet a jako jednu z možností vidí takzvanou pozitivní diskriminaci či kvóty, z nichž by vyplývalo, že by firmy měly například povinně ve vedení polovinu žen.

„Není to nejlepší způsob, ale je to dobrá cesta, jak diskriminaci snížit. Navíc v zemích, kde kvóty jsou, se ukazuje, že to funguje,“ dodal s tím, že by bylo dobré začít s něčím, co diskriminaci sníží a později nahradit kvóty a podobné programy jinými opatřeními.

Masarykova univerzita | Masaryk university