Co všechno obnáší výzkum? A proč je potřeba i ten základní?

Dotazníkové šetření v šesti evropských zemích má zjistit, o jaké typy informací a v jaké fázi výzkumu má zájem laická veřejnost. Jde o jednu z aktivit nového evropského projektu ORION, do kterého se zapojil také výzkumný institut Ceitec Masarykovy univerzity.

Jeho hlavním cílem je přijít na to, jak nejlépe informovat o fungování výzkumu a jeho financování všechny zájmové skupiny a také jak zajistit pravidelný tok informací mezi vědci, poskytovateli dotací a veřejností. Měl by to být začátek pro uplatňování principů takzvané open science, tedy otevřené vědy.

Podobný evropský projekt už před časem vytvořil nástroje pro komunikaci, které se ale nepodařilo rozšířit mezi vědce. „ORION to chce změnit. Budeme tedy zjišťovat, zda instituce princip open science znají a jaké jsou rozdíly v přístupu k otevřené komunikaci v různých státech Evropy. Zásadní pro nás bude také to, jak se uvedené principy dostávají k vědcům, zda je instituce motivují k tomu, aby o své vědě informovali a aby brali ohled také na společnost,“ uvedla manažerka projektu na Ceitecu MU Jana Šilarová s tím, že cílem je pomoci vědcům, veřejnosti, ale i grantovým agenturám či státu, aby našli společnou řeč, a posouvali tak celou společnost dopředu.

Čtyřletá aktivita je zaměřená na vědy o živé přírodě a biomedicínu a především na základní výzkum. „Budeme hledat možnosti, jak vysvětlit laické veřejnosti například způsoby financování vědy nebo fungování samotného výzkumu od nápadu po jeho přetavení například do podoby grantové žádosti. A to včetně toho, jak moc předvídatelné jsou výsledky výzkumu. Poukázat chceme i na nezbytnost základního výzkumu, který nemá okamžité aplikace,“ popsala Šilarová.

Doplnila, že partneři projektu budou také zjišťovat, do jakých fází výzkumu chce být zapojená široká veřejnost. „Chtěli bychom především ověřit, co by laiky přimělo zapojit se do diskuzí o směřování výzkumu a jeho možných dopadech už ve fázi prvotní myšlenky. Připravujeme tedy rozsáhlý průzkum veřejného mínění napříč Evropou,“ uvedla manažerka komunikace Ceitecu.

Právě tento průzkum má Ceitec na starosti a bude na něm spolupracovat s odborníky z Fakulty sociálních studií MU. Půjde o telefonické dotazování v šesti evropských zemích.

Modelový případ, kontroverzní metoda CRISPR
Kromě toho se Brno zapojí do průzkumu toho, jak k open science přistupují jednotlivé instituce a v plánu má i jednu netradiční aktivitu.

„Jak propojit laickou veřejnost a odborníky bychom si chtěli vyzkoušet na diskusním fóru o metodě pro úpravu genetické informace CRISPR-Cas9. Jde o jednoduchý postup, jak cíleně měnit části DNA. Metoda byla představena před pěti lety, ale kvůli etickým otázkám je její širší využití problematické. Rádi bychom tedy propojili vědce z různých oborů včetně humanitních, poskytovatele financí na výzkum i veřejnost, a pokusili se ukázat, že pokud by se o metodě mluvilo otevřeně už od začátku jejího vývoje, mohla se společnost mnohem lépe připravit na možnosti, které tato možnost editace genů přinesla a nebránit se zpětně jejímu využití,“ popsala další aktivitu projektu Šilarová.

Do mezinárodního projektu, který vede Centrum genomických regulací ve španělské Barceloně, je zapojeno také Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu a partneři z dalších osmi evropských institucí ve čtyřech zemích. Spolupracovat na něm bude i Nadace Neuron.

„Výsledkem bude zhodnocení dosavadních nástrojů komunikace vědy a vývoj nových možností, jak povědomí o projektech základního výzkumu rozšiřovat. Nepůjde o klasické popularizační aktivity, ale spíše o způsoby, které zapojují vědce, poskytovatele grantů, místní samosprávu i občany do rozhodování a směřování dalšího rozvoje výzkumných center,“ dodala Šilarová.

Projekt ORION je čtyřletý a je placený z programu Horizon 2020, jeho celkový rozpočet je 3,2 milionu eur, z toho Ceitec MU získal 243 tisíc eur.

Masarykova univerzita | Masaryk university