Výzkum: Většinová společnost se neumí vžít do potřeb seniorů

Lucie Vidovićová se s kolegy z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních MU léta zabývá plíživým vylučováním seniorů ze společnosti. Když dělali před lety výzkum, kde starší lidé říkali, co jim nejvíc chybí ve městech, dostávali odpovědi jako zeleň, veřejné toalety nebo dostupnost služeb. Když teď stejný výzkum uskutečnili na venkově, výsledky vypadají překvapivě obdobně. Ukazuje se, že také v tomto případě platí, že většinová společnost se do potřeb seniorů pořád ještě neumí vžívat.

„Obecně se má za to, že vesnice jsou obklopené zelení a problém s její absencí tak v tomto případě odpadá. Pravdou ale je, že dnešní vesnice jsou obklopené spíš řepkou než zelení vyzývající k procházkám,“ dává příklad Vidovićová.

Obdobně panuje složitější situace u různých sociálních zařízení pro seniory. V uplynulých letech jich po celé republice vyrostla řada, neznamená to ale, že naplňují všechny potřeby seniorů. „Pořád máme tendenci dívat se na starší občany jako na jednolitou masu lidí bez finančních prostředků, kteří už nic nechtějí. Oni si ale například pořád chtějí dojít ke kadeřníkovi, jak na to byli vždycky zvyklí. Na to se ale příliš nemyslí,“ podotýká socioložka.

Z terénní práce a různých rozhovorů a dotazníků, které provádí, plyne charakteristika nejstarší generace Čechů daleko barvitější. V důchodu jsou dnes totiž i lidé, kteří byli zvyklí revoltovat za „květinové“ revoluce a raději než dechovku si poslechnou AC/DC nebo Beatles.

„Není ani pravda, že by mysleli jen na sebe. Ve výzkumech často říkají, že by se jim líbilo, aby bylo v jejich blízkosti víc hřišť nebo parků pro děti, aby se jejich okolí nevylidňovalo. Je znát velká mezigenerační soudržnost.“

Odborníci obecně upozorňují, že Češi a Češky se na stáří chystají jen málo, takže když nastanou problémy, musí je řešit za pochodu. Nejsou připravení jako jednotlivci ani jako společnost. Také proto je Vidovićová členkou skupiny evropských expertů, kteří se zaměřují na snižování sociálního vyloučení seniorů. Obrací se hlavně na samosprávy – města a obce a jejich úředníky. Snaží se jim pomáhat vytipovávat konkrétní problémy a nabízet spolupráci při hledání řešení.

V ideálním případě by to mělo dopadat jako například ve Zlíně. Provozovatel místní městské hromadné dopravy si zjistil, že velkou část jeho pasažérů tvoří senioři, a s ohledem na některá omezení stárnoucího organizmu ve spolupráci s občanskými iniciativami připravili školení pro své řidiče. Ti se můžou zdokonalovat v opatrné jízdě, a cestující si tak v trolejbusech a autobusech připadají bezpečněji.

Velké změny se udály i v Pardubicích, které dopadly ve starším výzkumu mezi seniory nejhůře mezi krajskými městy co do měření přívětivosti ke starším lidem. Město na to ale reagovalo a udělalo například úpravy centra.

Masarykova univerzita | Masaryk university