Vědci hledají cesty, jak rychle odhalit salmonelu nebo choroby včel

Snaha prakticky využít nanočástice v biosenzorech je typická pro projekty, kterými se zabývá výzkumná skupina Petra SkládalaCeitecu Masarykovy univerzity. Aktuálně ověřují postupy, jak rychle a efektivně zjistit přítomnost bakterií způsobujících salmonelózu v mléce, nebo začínají hledat možnosti stanovení hniloby včelího plodu.

Základem detekce salmonely je zlatá elektroda kombinovaná s příslušnými protilátkami. Když ji vědci ponoří na několik minut do mléka, mohou určit, zda se v něm nacházejí tyto nebezpečné bakterie. „Celá analýza trvá zhruba dvacet minut, zatímco standardní postupy mohou zabrat hodiny,“ přibližuje doktorand Zdeněk Farka jednu z hlavních výhod biosenzorů.

Aktuálně se výzkumníci pokoušejí převést metodu z úspěšného laboratorního testování do přenosného zařízení, které bude využitelné také v praxi.

Na výzkumu, kterému se Farka s kolegy věnuje, je podle něj nejnáročnější modifikovat nanočástice biomolekulami. „Samotné nanočástice vykazují řadu unikátních vlastností, pro biologické aplikace však musí být takzvaně zkonjugovány například s protilátkami. To je kritický krok, který může způsobit, že nanočástice přestanou fungovat,“ popisuje biochemik hlavní náplň své práce. Tou je právě testování tohoto spojení a hledání optimální kombinace nanočástic a biomolekul.

Impakt faktor 47,9

Zkušenosti z vývoje nejen tohoto biosenzorového zařízení využil Farka s kolegy také při psaní článku, který nedávno otiskl časopis Chemical reviews s impakt faktorem 47,9. Jde o rozsáhlý přehled zkušeností týmu a stovek dalších výzkumů.

„Jedná se o ucelenou práci, do níž jsme zahrnuli všechny běžné typy nanočástic a senzorů a rozdělili je také podle typu analyzovaných látek. Další vědci tak díky naší práci mohou snadno zjistit, co je vhodnější například k detekci bakterií v mléce a co třeba pro sledování pesticidů v povrchových vodách,“ přiblížil obsah článku Farka.

Dvouletá práce začala výběrem více než čtyř tisíc vědeckých publikací, z nichž autoři pro podrobné studium vybrali patnáct set a nakonec ve svém článku odkazují na asi osm stovek prací. „Na textu jsme pracovali spíš po večerech a víkendech a přineslo nám to především vhled do metod, které jsou v současnosti velmi perspektivní a populární,“ přiblížil práci na review biochemik.

Masarykova univerzita | Masaryk university