Brněnská politologie zkoumá evropskou politickou scénu

Brněnská politologie má v České republice, ale i ve střední Evropě velmi dobrou pověst. Zasloužili se o ni vědci z Fakulty sociálních studií MU, kde existují hned tři pracoviště, která se zabývají politologií – Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Katedra politologie a také univerzitní Mezinárodní politologický ústav. Díky výzkumnému záměru Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích k nim v lednu roku 2005 přibylo další, Institut pro srovnávací politologický výzkum (ISPO).

Neočekával jsem tak rychlou invazi počítačových sítí

Prof. Ing. Václav Přenosil, CSc. (1952) vystudoval obor vojenské počítače na Vojenské akademii v Brně. Po pětiletém zaměstnání v technickém oddělení výpočetního střediska v Hradci Králové pracoval dalších pět let ve výpočetním středisku při katedře vojenských počítačů VA Brno. V roce 1985 nastoupil na pozici pedagogického pracovníka katedry informatiky a působil jako odborný asistent, vedoucí odborné skupiny a posléze jako zástupce vedoucího katedry. V letech 1996 až 2003 byl prorektorem VA Brno pro vědeckou činnost. V červnu 2005 nastoupil na Fakultu informatiky MU a od listopadu 2005 je zde vedoucím katedry informačních technologií. Mezi oblasti jeho odborného zájmu patří architektura a diagnostika číslicových systémů, aplikace počítačové grafiky, virtuální reality a syntetického prostředí v systémech zobrazení informace či aplikace simulační a trenažérové techniky v přípravě jednotlivců a týmů.

V právu neexistují jediná možná řešení

Prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc. (1935) vystudoval v letech 1954 až 1959 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, poté pracoval jako podnikový právník Škody Plzeň. V roce 1972 nastoupil na brněnskou Právnickou fakultu, kde v letech 1975 až 2001 vedl katedru obchodního práva, na níž působí dodnes. Profesor Hajn je autorem dvou desítek monografií a dalších více než tří set odborných i popularizačních prací. Byly mu vydány dva soubory esejů o tom, jak se píší knihy a jak se dělá věda. K oblastem jeho odborného zájmu postupně patřily právní služba v podniku, hospodářské a obchodní smlouvy, závazky ve výzkumu a vývoji, riziko a odpovědnost, organizační normy a právo, efektivnost právní regulace ekonomiky či problematika nekalé soutěže a klamavé reklamy. Je nositelem řady vyznamenání a ocenění od tuzemských i zahraničních univerzitních pracovišť.

Folklór by se neměl "dělat"

Vlastimil Ondra se narodil 8. srpna 1972 a v letech 2000-2005 vystudoval na PedF MU dálkově obor učitelství pro 1. stupeň základní školy. V roce 1999 nastoupil jako učitel na základní školu v Bánově na moravsko-slovenském pomezí. Od roku 1992 vede folklorní soubory Nivnička, Malá nivnička, Malučká nivnička, na základní škole v Bánově založil a pracuje s folklorními soubory Kuřátko a Malučké kuřátko. V těchto pěti souborech, s nimiž již několikrát vystoupil i v televizi, vede kolem sto dvaceti dětí i dospělých. Získal několik prestižních ocenění za folklór, včetně laureáta Strážnice 2004, se svými soubory vydal CD Mladé vzpomínky. Letos vydává u Folklorního sdružení ČR knihu Rozšiřující pohled na vedení dětských folklorních souborů.

Experimentální biologie ve službách medicíny

Integrované laboratoře biomedicínských technologií, slavnostně otevřené loni v listopadu, v sobě koncentrují výzkum MU, jehož výsledky by mohly být uplatněny v medicíně. Své místo zde proto našli i vědeckovýzkumní pracovníci Ústavu experimentální biologie, který vznikl v lednu letošního roku reorganizací biologické sekce Přírodovědecké fakulty MU. Právě vědci z tohoto ústavu řeší druhý největší výzkumný záměr MU. Záměr Molekulární podstata buněčných a tkáňových regulací získal od MŠMT na sedm let přes 300 milionů korun.

Univerzita uspěla se stovkou projektů v soutěži FRVŠ

Výbor Fondu rozvoje vysokých škol publikoval krátce před koncem loňského roku výsledky výběrového řízení FRVŠ na podporu rozvoje vzdělávací činnosti vysokých škol v roce 2006 v sedmi tematických okruzích nebo skupinách tematických okruhů. Masarykova univerzita obdržela podporu pro sto čtyři projekty (v loňském roce sto deset projektů), které mají přispívat ke splnění úkolů v oblasti tvůrčího rozvoje vzdělávací činnosti vysoké školy a musí být koncipovány v souladu s jejím dlouhodobým záměrem. Ve srovnání s ostatními vysokými školami jde o druhý nejvyšší počet financovaných projektů.

Sociologové z FSS MU zkoumají problematiku společenské integrace

Vrcholní představitelé států EU na svém zasedání v Lisabonu v roce 2000 definovali strategii budoucího ekonomického vývoje EU. Kromě čistě ekonomických problémů byly později do celého procesu zařazeny i okruhy týkající se sociálních otázek, zejména nezaměstnanosti, kvality práce a sociální inkluze – neboli začleňování jedinců i celých skupin osob, kterým hrozí, že budou z různých materiálních, kulturních či sociálních důvodů vyloučeni z participace na životě společnosti. Těmito otázkami se již delší dobu zabývají sociologové z Fakulty sociálních studií MU a staly se i tématem jejich nového výzkumného záměru.

Význam latiny by se neměl hájit prvoplánovitou užitečností

Prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc. (1936) vystudovala v letech 1954-1958 latinu a klasickou řečtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Následující dva roky strávila jako pracovnice státního archivu v Třeboni. Od roku 1961 se věnuje klasické filologii na své mateřské fakultě, nyní pod hlavičkou Ústavu klasických studií FF MU, jehož byla v letech 1992-1995 vedoucí. Specializuje se na latinskou medievistiku, konkrétně na oblast latinské literatury českého středověku do roku 1400 a na latinskou literaturu české reformace. Je autorkou několika knižních publikací (mezi nimi edic a překladů) a více než dvou set odborných studií, členkou několika vědeckých a redakčních rad a nositelkou mnoha ocenění. V období 1995-1998 zastávala funkci děkanky Filozofické fakulty MU.

Valné shromáždění Spolku absolventů a přátel Masarykovy univerzity

Aula Právnické fakulty hostila v sobotu 21. ledna 2006 historicky první valné shromáždění Spolku absolventů a přátel Masarykovy univerzity, který tímto oficiálně zahájil svou činnost (viz muni.cz 2006/leden). Na programu byla mimo jiné volba kandidátů do orgánů Spolku, projednávání změn týkajících se návrhu stanov Spolku či stanovení výše členských příspěvků. Na závěr valného shromáždění byla pro členy Spolku ve foyer Právnické fakulty připravena recepce s živou hudbou, na níž byl prostor pro vzájemná setkání bývalých spolužáků a také pro navázání nových kontaktů mezi členy Spolku.

Muzika funguje jako legální doping

Zuzana Lapčíková se narodila 16. března 1968 ve Zlíně. Od dětství hrála na klavír i na cimbál, tančila a zpívala. Od svých patnácti let vedla hudební i taneční složky národopisného souboru Včelaran z Bílovic u Uherského Hradiště. Na brněnské konzervatoři absolvovala obor "hra na cimbál" a na Masarykově univerzitě vystudovala etnologii a hudební vědu. Patří k nejžádanějším sólovým zpěvačkám a cimbalistkám na naší folklórní scéně. Vyhrála řadu národních soutěží a zúčastnila se mnoha mezinárodních festivalů. Hrála a nahrávala s několika cimbálovými muzikami, Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, různými komorními seskupeními i orchestrálními tělesy (Pražská komorní filharmonie, Virtuosi di Praga, Státní filharmonie Brno, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Moravská filharmonie Olomouc). Její diskografie čítá na třicet titulů.

Matematika má vychovávat ke korektnímu myšlení

Prof. RNDr. Jiří Rosický, DrSc. (1946) vystudoval v letech 1963-68 matematiku na Přírodovědecké fakultě brněnské univerzity. Od roku 1969 působí na katedře algebry a geometrie této fakulty, od roku 1979 tuto katedru vede. Vědecky pracuje v algebře v oblasti teorie kategorií. Publikoval přes sto odborných prací a je spoluautorem monografie Locally Presentable and Accessible Categories vydané nakladatelstvím Cambridge University Press. Je vedoucím nového výzkumného záměru Matematické struktury a jejich fyzikální aplikace, členem Vědecké rady MU, vedoucím redaktorem časopisu Archivum Mathematicum vydávaným MU a členem edičních rad tří mezinárodních časopisů.

Jak vylepšit systémy pro krizový management

Když v prosinci roku 2004 udeřila vlna tsunami v jihovýchodní Asii, konstatovali odborníci, že velké množství obětí způsobila zejména skutečnost, že úřady v postižených zemích nebyly na případnou přírodní katastrofu vůbec či dostatečně připraveny. Podobně na tom byl i Pákistán, když jej postihlo v říjnu zemětřesení. Nedostatky při varování a evakuaci obyvatelstva se však projevily i v srpnu v New Orleans v USA při řádění hurikánu Katrina. Řízení záchranných prací při krizových situacích neboli krizový management se tak stal jedním z velmi diskutovaných témat loňského roku.