Přejít na hlavní obsah

Jak je to s legalizací konopí v Nizozemsku?

Too much ado about a plant aneb Mnoho povyku pro jednu rostlinu.

Samičí rostlina cannabis sativa.

Nizozemsko. Malá země s nemálo světovými prvenstvími ve světě paradoxů. Před několika staletími tam vybudovali natolik komplexní a sofistikovaný systém kanálů, že zemi odvodnili a vysušili. Dříve kyprá bažinatá půda si „sedla“ a 20 procent území dnes leží pod a celých 50 procent jeden metr nad hladinou moře. Pro údržbu umělých kanálů tu vznikla i speciální povolání jako čistič kanálu (muž v celotělovém neoprenu s vidlicí a hadicí), správce pobřeží (traktoristé zvedající úroveň pláží a dun po bouřkách) a dále inženýři projektující nová území na souši vzniklá vysoušením úseků v moři.

Kromě typického profilu krajiny, až hysterické lásky k tulipánům (vrcholící v 17. století pod termínem Tulip mania bubble), ranní konzumace herinků s ginem, produkce sýrů a příslovečných dřeváků je Holandsko charakteristické ještě minimálně jednou zvláštností; až pitoreskní politikou marihuany - rostliny Cannabis sativa čili konopí setého.

Také v Nizozemí je konopí oficiálně nelegální, jako jediná na světě jej však tamní legislativa řadí spolu s hašišem (pryskyřice obsažená v trichomech samičích květenství ve formě pevné nebo pryskyřičné hmoty) mezi takzvané měkké drogy. Podobně jako v České republice má občan Nizozemska povoleno mít při sobě pět gramů sušených samičích květenství Cannabis a doma může pěstovat rostliny do horního počtu pět kusů na osobu.

Paralelně s tím stát toleruje prodej drogy ve speciálně určených místech s přesně stanovenými pravidly, v coffee shopech, kterých je v Nizozemsku přes 700. Zde platí zákaz prodeje lidem mladším osmnácti let, poskytování alkoholu, narušování klidu venku na ulici (kouření marihuany na ulicích je zakázáno), od roku 2008 nesmí být coffee shop v dosahu 250 metrů od škol, a tak dále. Stát tedy za určitých podmínek mhouří obě oči nad tímto řešením, které přináší velké obraty zejména z kapes turistů z celého světa, a to nejvíc v Amsterdamu, světové Mekce i Medině poutníků za touto proslulou měkkou drogou.

Problém spočívá v tom, že jakékoli pěstování více než pěti rostlin je podle zákona trestné; to samé platí pro import a export drog přes státní hranice. Odkud tedy stát, který o existenci pseudolegálních coffe shopů ví, očekává, že prodavači své zboží berou?

Rostlina je rostlina a někde vyrůst musí; pro dozrání samičích květenství potřebuje Cannabis přibližně čtvrt roku (variabilně v závislosti na kultivaru). Velké pěstírny v Nizozemí jednoduše existují a zdá se, že i přes celoroční policejní razie existovat budou. Problémem je, že ilegalita škodí kvalitě. Cena placená za zboží bývá výrazně neúměrná jeho jakosti; můžete koupit rostliny zaplísněné, napadené parazity, postřikované škodlivými pesticidy či zamořené těžkými kovy. Všechny vyjmenované faktory jsou snad snesitelné pro organismus občasného rekreačního uživatele, ale mohou být vysoce zátěžové pro nemocné a oslabené lidi, kteří také bývají častými klienty coffee shopů. Nezřídka se též stává, že vám v takovéto prodejně naváží „podmíru“.

Že je třeba organizovat nezávislé kontroly kvality, analýzy složení a veřejné žebříčky s řazením kvalitních coffee shopů? Nejprve byste museli založit oficiální instituci; to ovšem v případě, kdy se jedná o nelegální aktivitu, která je pouze tolerována, není možné.

Co tedy znamená, když země prodej rostliny nepovolí, ale toleruje? Neodbytně mi to připomíná Orwellův doublethink a Hellerovu Hlavu 22. Stát toleruje prodej této rostliny, protože má zisk z daní z příjmu z coffee shopů, ale trestně stíhá její produkci.

Pro tyto účely dokonce zřídila vláda novou profesi: je to post kontrolora podezřele vysokých účtů za elektřinu. Pěstírny bývají očím skryté - většinou ve stodolách na samotě, na půdách, ve sklepech a opuštěných skladech - a rostlina potřebuje pro svůj růst intenzivní dávky světla. Jelikož se jedná o masovou produkci, je spotřeba elektřiny na dané adrese nápadně vysoká a hrozí reálné nebezpečí zkratů a požárů.

Policie proto také nedávno zavedla „čichovou“ kartu; tu zdarma poskytují občanům s podezřením na nelegální pěstírnu ve svém okolí. Po setření políčka je cítit vůně beta-kayofylenu, jednoho z terpenoidů produkovaných konopím, který lidem pomůže identifikovat pach případné pěstírny. V roce 2010 bylo odhadnuto, že v Nizozemsku existuje na 40 000 nelegálních pěstíren Cannabis.

V České republice bylo pěstování nezákonného množství konopí mapováno ve spojitosti s tzv. grow shopy, tedy místy, která prodávajíi hnojiva, informace a techniku nepřímo určené pro pěstování Cannabis. V listopadu 2013 pak byla provedena velká razie v několika pěstírnách. V roce 2012 bylo zase podle idnes.cz zabaveno v Česku na 563 kilogramů Cannabis.

Autorka je studentka molekulární biologie a genetiky.

Hlavní novinky