Veisalgii, jak se vzletně kocovině říká, není nejspíše nutné nikomu, kdo má za sebou ukončené zkouškové či státnice, představovat. Napadlo vás ale někdy popřemýšlet, s čím vším se musí vaše tělo poprat druhý den po prohýřené noci? Čtěte dál a možná si příště jeho práce budete více vážit.
Každý už ráno po takové veselé noci zažil, s jakou silou dokáže naše tělo vrátit úder a dožadovat se splacení dluhů nabytých nadměrnou konzumací alkoholu. Prostředky, které si k tomu vybírá, nejsou z nejpříjemnějších - neuhasitelná žízeň, třeštící hlava, žaludek, který jakoby levitoval v útrobách, únava, slabost a třes, to vše někdy doprovázeno také průjmem. Co ale stojí na pozadí tohoto stavu? Dá se vůbec toto utrpení nějakým způsobem zmírnit, či mu dokonce předejít?
Jak se rodí kocovina
Faktorů, které se na vzniku kocoviny podílejí, je hned několik. Jedním z hlavních viníků je dehydratace. Jakmile vstoupí alkohol do krevního řečiště, je blokováno vylučování antidiuretického hormonu (ADH, též vazopresinu) z neurohypofýzy. ADH za normálních okolností podporuje zpětné vstřebávání vody v ledvinách. Při snížené sekreci ADH ledviny nedostávají signál, že by měly s vodou šetřit, a tak ji posílají přímo do močového měchýře. Proto ráno, kdy hladina alkoholu v krvi poklesne, začne tělo zoufale volat po doplnění tekutin, což se projevuje pocitem, jemuž se lidově říká "sušák".
V moči ale z těla neodchází jen samotné tekutiny. Jsou to také důležité soli jako sodík a draslík, které jsou nezbytné pro správnou funkci nervů a svalů. Tělo opouští také glukóza, jejíž tvorba z glykogenu je v játrech alkoholem indukována. Její nedostatek jakožto základního zdroje energie se projeví celkovou zesláblostí, třesem a chabou koordinací pohybů. Močí z těla odcházejí i životně důležité elektrolyty, které jsou nezbytné pro udržení stálosti vnitřního prostředí organismu.
Ačkoli se to možná nezdá, druh vypitého nápoje má na následující kocovinu zásadní vliv. Alkoholické nápoje vedle vody a ethanolu obsahují pochopitelně celou směsici dalších látek, mimo jiné vedlejší produkty fermentačního procesu, tzv. kongenery. Ty jsou v největší míře obsaženy v červeném víně a tmavých likérech, jako je například whisky, brandy, tequilla a burbony. Naopak čiré nápoje jako bílé víno, vodka nebo gin obsahují kongenerů méně, a tak i kocovina, která po jejich konzumaci následuje, má mnohem mírnější průběh. Samozřejmě to vše za předpokladu, že člověk jednotlivé nápoje nekombinuje.
Po požití alkoholu je ethanol v něm obsažený oxidován enzymem alkoholdehydrogenázou na acetaldehyd. Acetaldehyd je v porovnání s ethanolem daleko toxičtější a reaktivnější, má mutagenní účinky a reaguje s mnoha produkty metabolismu. Acetaldehyd je následně odbouráván enzymem acetaldehyddehydrogenázou a glutationem na netoxický acetát. Bohužel má ale tělo zásoby glutationu omezené, čímž dochází k hromadění toxického acetaldehydu v těle.
Na principu jeho hromadění v těle je založena léčba alkoholiků Antabusem (též disulfiram), což je medikament, který blokuje acetaldehyddehydrogenázu. Pokud Antabusem léčený pacient neodolá a alkohol si přece jen dopřeje, čekají ho úporné bolesti hlavy, zrychlený tep a dýchání, nevolnost, zvracení a pokles krevního tlaku, v krajních případech vedoucí až ke křečím a kolapsu.
Lék na kocovinu?
Na rozdíl od alkoholismu, ale na kocovinu žádný skutečný lék s výjimkou času neexistuje. Její následky se dají jen zmírnit, k čemuž je důležité dodat tělu potřebnou hydrataci. Proto je třeba absolutně nevhodné pití kávy. Nejen, že kocovinu nezmírňuje, jak se většina lidí domnívá, ale tělo naopak ještě více odvodňuje.
Bolesti hlavy pomohou zmírnit aspirin nebo ibuprofen, i když i u nich platí, všeho s mírou. Současně totiž podporují tvorbu žaludečních kyselin, takže jejich užití za již probíhající žaludeční nevolnosti je jen přiléváním oleje do ohně.
Ideální snídaní po těžké noci jsou pak vajíčka, která obsahují vysoké množství cysteinu – aminokyseliny, která jako součást glutationu pomáhá odbourávat toxický acetaldehyd. Ztrátu elektrolytů, například draslíku, je možné zmírnit konzumací banánů, kiwi nebo nápojů pro sportovce, nedostatek glukózy zase ovocným džusem díky jeho obsahu fruktózy a vitamínů.
Autorka je studentka biochemie.
