Co je a není kyberšikana

O kyberšikaně se poslední dobou v médiích mluví a píše poměrně často. Údaje o kyberšikaně jsou ale mnohdy zkreslovány a zveličovány, což ve výsledku vyvolává až zbytečné obavy. Proto bychom v tomto článku chtěly přiblížit, co je (a co není) kyberšikana a jak často se s ní setkáváme.

Kyberšikana, jak už název napovídá, je šikana probíhající v kyberprostoru, tj. prostřednictvím internetu, případně mobilních telefonů. Definice kyberšikany vychází z definice tradiční šikany; oba tyto jevy se vyznačují stejným základem:
1. jedná se o úmyslně agresivní akt s cílem oběť zranit (ať už fyzicky nebo psychicky)
2. útoky na oběť jsou opakované a probíhají delší dobu
3. oběť se nedokáže útokům účinně bránit (mezi agresorem a obětí existuje mocenská nerovnováha).

V případě kyberšikany se definice rozšiřují o aspekt prostředí, ve kterém útoky probíhají a kterým je již zmíněný kyberprostor. Jak uvedené body napovídají, kyberšikana je skutečně závažným jevem, který je pro oběť velmi nepříjemný, neboť jí je dlouhodobě, cíleně ubližováno a sama se s tím nedokáže vypořádat a útoky zastavit. Takové oběti se pak potýkají s mnoha negativními důsledky od sníženého sebevědomí, pocitů bezmocnosti, strachu, deprese, přes somatické potíže jako například nechutenství až po problémy ve vztazích s ostatními lidmi a zhoršeným prospěchem ve škole.

Kyberšikana nicméně není příliš rozšířený jev. Místy se v médiích dočteme o velmi vysokých procentech žáků, kteří se stali jejími oběťmi, avšak v těchto případech jde spíše o chybné pojmenování dané skutečnosti. Pokud dostanete od někoho urážlivý e-mail, který smažete, jeho autora si zablokujete a od té chvíle o něm nevíte, nestali jste se obětí kyberšikany, ale jednorázového online útoku. Byť agresorovi mohlo jít o to cíleně vám ublížit (a je tedy splněna první podmínka), vy jste se dokázali úspěšně dalším útokům ubránit. Bohužel právě jednorázové útoky (nebo i krátká série jednotlivých incidentů) jsou za kyberšikanu často mylně označeny, čímž vzniká ve společnosti představa, že oběti kyberšikany jsou skoro všichni mladí lidé, kteří internet používají.

Výzkum, který jsme provedli v Jihomoravském kraji, ale ukázal, že obětí kyberšikany je pouze 6 procent dětí ve věku 12-18 let a podobně nízkou prevalenci uvádí i mezinárodní výzkum EU Kids Online, který byl proveden ve 25 zemích Evropské unie. Přestože tedy určitě není radno podceňovat důsledky kyberšikany, není ani dobré přeceňovat míru, v jaké k ní dochází.

Výzkumy rovněž ukazují na další důležitý fakt: kyberšikana je v naprosté většině případů spojena s šikanou tradiční (školní). To znamená, že většina obětí kyberšikany je zároveň šikanována i „offline“ stejným agresorem. Kyberšikana tak není ve společnosti zcela nový fenomén, který by vznikal díky „zlému internetu“ a který jsme předtím neznali. Jedná se spíše o novou variantu dlouhodobého sociálního problému, který má kořeny v offline světě (typicky ve třídě či škole) a který se rozšířil i na nové médium.

Autorky pracují na IVDMR FSS MU v projektu VITOVIN spolufinancovaném Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky.

Masarykova univerzita | Masaryk university