Převezmou práci policie roboti?

S existencí robotů uplatňujících se v nejrůznějších sférách lidské činnosti se již dlouhou dobu setkáváme v řadě oblastí, počínaje uměleckou fikcí, přes seriózní vývojové, výzkumné a vědecké projekty a konče konkrétními aplikacemi. Ve všech těchto případech je robot mechanický nebo virtuální agent, obvykle elektromechanický stroj, který je řízen autonomně pomocí vestavěné rozhodovacích postupů realizovaných vhodným médiem.

Může to být program číslicového systému, elektronický obvod, elektromechanický systém a tak dále. Podstatné je to, že robot plní zadanou cílovou funkci převážně samostatně, tedy bez trvalých zásahů zvenčí do jeho rozhodovacích funkcí. Nejedná se tedy o dálkově ovládaná elektromechanická zařízení, jež se často robotem nazývají.

Podoba v současnosti produkovaných robotů začíná u humanoidů (Honda ASIMO), pokračuje kategorií průmyslových a lékařských chirurgických robotů a pomyslně může končit u dopravních prostředků kategorie autonomních automobilů a mediálně často zmiňovaných UAV letounů (MQ-1 Predator).

Specifickou oblastí jsou roboti pro potřeby policie.

Před nedávnem se v objevila zpráva, že robot v policejních službách vůbec poprvé v historii zlikvidoval ozbrojeného útočníka. Znamená to snad, že se vbrzku dočkáme stavu, kdy práci policie přeberou robotizované prostředky?

Problém aplikace robotů v podobných situacích má dva základní aspekty. Prvním je technická realizace a druhým, podstatně problematičtějším, je stránka právní. 

Současný stav techniky poskytuje možnosti mechanické konstrukce nejrůznějších typů robotů. Nedílnou součástí každého robota je jeho řídicí systém. Nestačí, aby pracoval na základě předem zadaných algoritmů. Proto se jeho řídicí systém označuje jako soustava rozhodovacích postupů.

V soudobých robotech se jako nositel soustavy rozhodovacích postupů používá číslicová technika - mikroprocesory a programovatelná logická pole. Rozhodovací postupy používají řadu mechanismů počínaje direktivními reakcemi, přes algoritmy a konče postupy umělé inteligence. Pro roboty uplatňující se ve složitých, předem nedefinovaných podmínkách jako jsou doprava, policejní operace je nezbytná aplikace celé řady oborů umělé inteligence.

Přes její bouřlivý rozvoj a nadějné výsledky však doposud rozhodovací postupy robotů nedosahují plně schopností člověka v oblasti odhadu situace, intuice, přijetí akceptovatelné míry rizika a rozhodování v podmínkách neúplné či protivníkem záměrně zkreslené situace (válečné lsti).

Právní stránka aplikace robotů spočívá v možnosti chybných rozhodnutí jejich rozhodovacích postupů. Chybné rozhodnutí robota způsobené nedokonalostí rozhodovacích postupů může způsobit smrt nebo zranění nevinného člověka nebo materiální škody. Chybnou reakci robota může také způsobit porucha některého jeho konstrukčního prvku.

Kdo ponese zodpovědnost v těchto případech? Toto jsou otázky, které nejsou v právních systémech řešeny buď vůbec, nebo nedostatečně a které také brání běžnému použití robotů v policejní praxi.

Autor je profesor na Katedře informačních technologií Fakulty informatiky MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university