online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Je u Proxima Centauri nová Země?

Foto: CanStockPhoto.

Po gravitačních vlnách je zde další fascinující objev. Byla nalezena planeta obíhající Proximu Centauri, tedy nejbližší hvězdu ke Slunci. V předchozích letech se již několikrát stalo, že se díky podobnému prohlášení rozbušilo srdce nejednomu astrofyzikovi, ale pokaždé se jednalo o omyl nebo nepřesnosti v datech.

Tentokrát je objev reálný. Kolem Proximy Centauri obíhá planeta, a to ne ledajaká. Její hmotnost je srovnatelná s hmotností Země a navíc leží v takové vzdálenosti od hvězdy, že by za vhodných podmínek na jejím povrchu mohla existovat voda v kapalném skupenství.

Než si ale spěšně začneme balit kufr směr Proxima Centauri, je potřeba upozornit na pár okolností, které by z ráje na planetě Proxima b (planety se označují jménem hvězdy a malým písmenem podle pořadí objevu, začíná se od písmene „b“) udělaly ledový svět.

Mateřská hvězda nově nalezené planety obíhá kolem dvojhvězdy Alfa Centauri, kterou lze bez problému pozorovat na jižní polokouli prostýma očima bez dalekohledu. Bohužel samotnou Proximu Centauri pouhým okem neuvidíme, jedná se totiž o malou, chladnou, a tudíž načervenalou hvězdu (takovým hvězdám říkáme červení trpaslíci).

Dle výsledků měření může mít nově objevená exoplaneta hmotnost zhruba 1,3násobek té zemské, případně o něco více. Může se jednat o hezké, trošku vypasenější dvojče Země. Co ale vědci nedokážou momentálně spolehlivě odhadnout, je poloměr této planety. Pokud by byl srovnatelný s poloměrem Země, pak by se jednalo o kamennou planetu, něco jako Merkur, Venuše, Země nebo Mars. Ale co kdyby měla poloměr několikrát větší? Mohlo by se pak jednat o plynnou planetu a další diskuze nad její obyvatelností by se octla v temných uličkách. Nicméně tato možnost není tolik pravděpodobná.

Proxima b obíhá svou mateřskou hvězdu ve vzdálenosti přibližně 7,3 milionu kilometrů, tudíž asi dvacetkrát blíže, než je vzdálenost, ve které obíhá Země kolem Slunce. Kdyby se naše Země ocitla tak blízko Slunce, nedávná brněnská letní vedra by se zdála být vytouženou oázou chladu. Naštěstí má Proxima Centauri nižší teplotu, a proto povrch její nově objevené planety získává asi dvě třetiny světla a tepla, které si od Slunce bez okolků dopřáváme my. A to stačí k tomu, aby planeta ležela uvnitř tzv. obyvatelné zóny (zóny, ve které by na povrchu planety mohla voda existovat v kapalném skupenství). Stačí ještě pár ingrediencí, jako je vhodná atmosféra nebo dostatečný skleníkový efekt, a život dostává šanci na svůj rozkvět.

Bohužel zatím nejsme schopni říci, zda naše představa odpovídá realitě. Planeta nemusí mít dostatečně hustou atmosféru, v tom případě by její průměrná povrchová teplota byla protivných –40 °C. Anebo hustou atmosféru má, ale skleníkové plyny jsou natolik dominantní, že by nadějnou planetu proměnily v reálné peklo.

Také je zde otázka vztahující se k oběžné době planety. Nečekejte nám známý rok, Proxima b oběhne svou hvězdu za 11,2 dne! Existuje také velká pravděpodobnost, že bude ve vázané rotaci. Tu známe například u Měsíce, který Zemi stále ukazuje stejnou tvář. Může se to zdát milé, nebo dokonce romantické, ale v případě možnosti vzniku života na vzdálené planetě se jedná o podstatný zádrhel. Planeta by mohla mít jednu polokouli rozpálenou, zatímco na té odvrácené by byla mrazivá poušť. Navíc je Proxima Centauri eruptivní proměnná hvězda a její aktivita by mohla házet rozvíjejícímu se životu pomyslné klacky pod nohy.

Ať už pochybujeme, nebo nadšeně vyprávíme o obyvatelnosti Proximy b, důležité je, že tato planeta existuje, že může být obyvatelná a že je hned za (kosmickým) rohem. Z několika tisíc exoplanet, které jsme v naší galaxii objevili, jen pár desítek hmotnostně odpovídá Zemi a jen špetka z nich může být obyvatelná.

Autorka je doktorandka v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky na PřF MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university