Kde se vzaly peníze?

Leo Rosten, ekonom, spisovatel, spolužák Miltona Friedmana, ale především odborník na jidiš, vysvětloval jemný rozdíl mezi jidiš citoslovci ajajaj a ojojoj pomocí židovského moudra: „Mít peníze, to ještě nemusí být ajajaj, ale nemít je, to je vždycky ojojoj!“ Navzdory tomu je dnes moderní hovořit o penězích jako o kořenu zla. Jsou peníze zlé nebo dobré? Co jsou to vlastně peníze?

Význam peněz ve společnosti si uvědomíme, už pokud se podíváme na původ slov, která jsou s penězi spojená. České sloveso platit vzniklo ze slova plátno, neboť právě plátnem staří Slované na našem území platili. Jiné staré platidlo, sůl, dalo název anglickému salary, tedy plat. Ostatně slovo salár (poplatek) znala i starší čeština, nalezneme je ještě u Zikmunda Wintera.

Plátno, sůl, ale také třeba dobytek, mušle či zlaté, stříbrné a bronzové předměty sloužily jako první platidla. Jejich účelem bylo zjednodušit obchod a řešit logistický problém dvojí shody potřeb. Pokud chce v ekonomice sestávající ze čtyř lidí Aleš vyměnit jablko za datle, Božena banán za hrušku, Cecilka hrušku za jablko a David datle za banán, bude jim trvat relativně dlouho, než dostane každý právě to zboží, které chce.

Taková čtyřsměna není nic proti třeba dvanáctisměně – vzpomeňte si na film Kulový blesk. Ve skutečnosti ovšem existují tisíce druhů a typů zboží a služeb, a tím i tisíce interakcí mezi zákazníky a prodejci. Peníze v takových interakcích slouží jako prostředek směny.

Peníze také plní funkci zúčtovací jednotky. Umíte si představit ceníky a cenovky ve světě, ve kterém neexistují peníze?

V primitivním hospodářství Aleše, Boženy, Cecilky a Davida bychom k ocenění potřebovali celkem dvanáct cen – cenu jablka bychom museli uvést v jednotkách banánu, hrušky a datlí, cenu banánu v jednotkách jablka, hrušky a datlí a tak dále. Bylo by proto složité porovnávat ceny zboží mezi obchody, zkoumat vývoj cen, nebo dokonce sledovat slevy.

Když na začátku měsíce dostaneme mzdu, určitě ji neutratíme hned týž den. Pravděpodobně nám peníze vydrží celý měsíc jako úspory, které budeme postupně utrácet. Plní tedy funkci uchovatele hodnot. K těmto třem základním funkcím peněz však musíme přidat funkci nejdůležitější: Peníze jsou účetní systém lidské společnosti. Stokoruna, kterou máme v peněžence, symbolizuje, že jsme pro někoho vykonali službu v hodnotě sto korun a že on je tedy naším dlužníkem.

Stokoruna, kterou zaplatil archeolog řezníkovi, říká, že řezník má nárok přijít za archeologem a požadovat po něm protislužbu ve stejné hodnotě. Jenže možná, že řezník po archeologovi nebude do konce života nic potřebovat. Stokorunu – archeologův dlužní úpis – proto řezník může postoupit při nákupu chleba pekaři, pekař knihkupci a knihkupec třeba právě archeologovi.

V komunitách, které tvrdí, že žijí bez peněz, je tento systém vzájemných dluhů, služeb a protislužeb veden v účetních knihách. Lidé si pamatují, kdo komu pomohl a kdo komu tedy pomoc dluží. Bez tohoto účetního systému totiž nemůže existovat žádná lidská společnost, která je založena na spolupráci, právu a demokratických hodnotách.

Skutečnou společností bez peněz by mohla být jen taková společnost, která po některých svých členech vynucuje práci silou a násilím. Společnost, která z části svých členů udělá otroky.

Jsou tedy peníze dobré nebo zlé? Peníze jsou podobnou institucí jako například jazyk. Slouží ke komunikaci mezi lidmi, k předávání informací, tvoří paměť společnosti. Českými slovy lze vyznávat lásku i hluboce ranit. Německy psal a mluvil nejen Goethe, ale i nacisté. Ruština byla mateřštinou nejen Dostojevského, ale i Stalina. Je proto čeština, němčina a ruština dobrá nebo špatná?

Podobně jako jazyk ani peníze nejsou dobré, nebo špatné. Jsou společenským systémem, bez kterého bychom se neobešli. Jsou prostředkem spolupráce a výrazem důvěry mezi lidmi. Jsou neustálou připomínkou toho, že žádný člověk není ostrov sám pro sebe a že se všichni potřebujeme. Život bez institutu peněz by byl zkrátka skutečně ojojoj.

Autorka je doktorandkou na Katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university