Jak vzniká sucho? A bude ve střední Evropě častěji?

Ne všem průběh letošního léta vyhovoval. Mnoho lidí mělo pocit, že by mělo být teplejší. Zdání ale často klame. Přestože bylo mnohem víc oblačnosti než v předchozích letech, byly teploty nad normálem a letošní léto bylo například v Brně dokonce osmé nejteplejší od roku 1800.

Není divu, že se koncem prázdnin začaly objevovat informace o suchu a nebylo to rozhodně v posledních letech poprvé. „Co se týče letošního léta a rozložení srážek, tak v moravských regionech spadlo zhruba 60 až 70 procent dlouhodobého normálu, v Čechách však byly srážky nadprůměrné,“ poznamenal klimatolog Rudolf Brázdil z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Půda je dlouhodobě málo nasycená vodou a sucho v České republice je. Nejhorší situace je podle portálu Intersucho, který zpracovává aktuální údaje, ve východních Čechách a na Vysočině a západních částech Moravy. Situace se ale neustále mění, klimatologové navíc rozlišují několik typů sucha.

Není sucho jako sucho
„Sucho je komplexní pojem, který má různé stránky. Obecně se jím rozumí deficit vláhy či srážek s ohledem na průměr v dané oblasti. Podle toho se rozlišuje sucho meteorologické, což znamená, že spadne menší množství srážek, než je dlouhodobý průměr. To podmiňuje sucho hydrologické, protože je menší množství vody ve vodních tocích; a pak je sucho podzemních vod, při němž se hůře doplňují jejich zásoby,“ uvedl Brázdil.

Další kategorií je sucho zemědělské, které se projevuje v dopadech na zemědělské plodiny, a pak se mluví také o suchu socioekonomickém, při němž má nedostatek vláhy závažné ekonomické či společensko-politické dopady.

Nedostatek srážek je prvotní příčina sucha, není však jediná. Situaci ovlivňuje také výpar, který závisí na době a intenzitě slunečního záření a teplotě, ale také i na rychlosti větru, čím je vyšší, tím vyšší je i odpařování vláhy.

„Sucha ve střední Evropě souvisejí s tím, že máme buď anticyklonální režim počasí, nebo jsme pod výběžkem oblasti vysokého tlaku vzduchu. Obojí je charakteristické spíše jasným, slunečným počasím a žádnými či minimálními srážkami,“ popsal hlavní důvody epizod sucha Brázdil.

Zdůraznil, že dopady nedostatku srážek záleží také na tom, kdy sucho přichází. Pokud je to v zimě, má to dopady především na hydrologickou situaci, protože po suché zimě nemají řeky dostatek vody, z níž žijí celý rok. Situaci nespraví ani přívalové srážky, protože rychle odtečou a nerozhojní tak zásoby podzemní vody. Pro ty jsou nejlepší mírné a vytrvalé srážky, které se postupně a dobře vsakují.

Sucho střídají povodně
Sucha ale nejsou žádným novým jevem. Profesor Brázdil se věnuje především historické klimatologii a poznamenává, že epizodami sucha si naše země prošly v minulosti mnohokrát.

„Máme přístrojová meteorologická pozorování, z nichž můžeme sestavit průměrné řady teploty vzduchu a srážek pro dnešní Českou republiku od roku 1804. Díky práci s údaji z kronik a dalších zdrojů se nám teď navíc podařilo vypočítat indexy sucha pro posledních pět set let,“ uvedl klimatolog.

Zdůraznil ale, že v posledních dvaceti letech výrazně roste počet epizod sucha, které navíc střídají velké povodně.

„Větší sucha byla v letech 2000, 2003, 2007, 2011, 2012 a 2015. Velké povodně pak v letech 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013. Tato koncentrace krajních extrémů vláhové bilance je projevem rostoucí variability klimatu,“ uvedl Brázdil s tím, že je otázkou, do jaké míry to souvisí s globálním oteplováním.

Klimatické modely, které odborníci zpracovali, ukazují, že sucha by se měla objevovat ještě častěji a s větší intenzitou. „Materiály Mezivládního panelu pro změnu klimatu udávají jako evropskou oblast nejvíce postiženou suchem Středozemí, ale naše údaje ukazují, že velmi citlivá je také střední Evropa,“ řekl Brázdil.

Dodal, že největší problém sucha je v tom, že přichází pomalu, může mít dlouhé trvání a výrazné dopady, ale lidem to tak nepřipadá. Sucho, na rozdíl třeba od povodně, lidé bezprostředně nepozorují, přitom se ale projevuje například ve ztrátách zemědělců, kterým se pak vyplácejí miliardové kompenzace kvůli neúrodě.

Více o příčinách a dopadech sucha najdou zájemci v knize Sucho v českých zemích: minulost, současnost a budoucnost, kterou vydal loni Ústav pro výzkum globální změny AV ČR a podíleli se na ní i odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Publikace získala i cenu Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových v kategorii vědecká literatura v oblasti věd o neživé přírodě za rok 2015.

Masarykova univerzita | Masaryk university