online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Týden studenta: Výzkumnou práci střídám se šplháním po horách

Už od prvního ročníku je Patrícia součástí programu s rozšířenou vědeckou přípravou P-PooL.

Už od prvního ročníku na Lékařské fakultě MU je Patrícia Klobušiaková součástí programu s rozšířenou vědeckou přípravou P-PooL a podílí se na zajímavých výzkumech na Ceitecu MU. Svůj čas tak dělí hlavně mezi blokovou výuku a práci na projektech, kvůli kterým si dokonce zapsala druhé studium.

Studium medicíny ve čtvrtém ročníku se zásadně mění, takže i týdenní rozvrh Patrície Klobušiakové teď vypadá výrazně jinak, než v předchozích třech letech. Veškerá výuka je totiž strukturována blokově, takže celý týden je vždy zasvěcen jednomu jedinému předmětu. Od pondělí do pátku tak studentku čeká výuka vždy od půl osmé do půl jedné.

„Už mám za sebou farmakologii, což je zřejmě nejtěžší předmět tohoto semestru. Je hodně teoretický, takže jsme vždy poslouchali výklad o lécích a každý druhý den jsme psali test. Na konci semestru bude ještě obtížná zkouška,“ popisuje studentka.

Kromě farmakologie ji čekají ještě tři další zkoušky, některé jiné předměty budou zase ukončeny zápočtem nebo kolokviem. „Z chirurgie dostanu zápočet za docházku, je to ale mnohem praktičtější předmět, na který docházíme do fakultní nemocnice. V další části semestru nás čeká lékařská etika, stomatologie nebo diagnostické zobrazovací metody. Jeden blok výuky vždy trvá týden či dva, ve výjimečných případech jen tři dny. Výuka už tímto způsobem bude probíhat do konce studia,“ objasňuje Patrícia.

Výzkum už od prváku

Její studium se ale přeci jen od většiny ostatních spolužáků odlišuje. Už od prvního ročníku je totiž součástí programu s rozšířenou vědeckou přípravou P-PooL, který zrovna rok před jejím nástupem na univerzitu lékařská fakulta nově otevřela.

„Program dává studentům možnost podílet se už od prvního ročníku na vědecké práci, což je unikátní příležitost. Byl to také důvod, proč jsem se nakonec rozhodla pro studium na Masarykově univerzitě,“ přiznává studentka, která pochází ze slovenského Liptova.

Pozvánku do ojedinělého programu dostala poté, co složila přijímací zkoušky na výbornou, a jakmile prošla finálním výběrem, získala možnost vybrat si oblast výzkumu, které se bude věnovat. „Neměla jsem tehdy přesnou představu, co by mě zajímalo, takže jsem si vybrala spíše náhodně neurovědní výzkum na Ceitecu pod vedením Ireny Rektorové. Ukázalo se to jako skvělá volba,“ říká Patrícia.

Kromě ryze praktické práce pod vedením těch nejlepších výzkumníků fakulty absolvovala Patrícia se svými spolužáky i několik speciálních předmětů, které jim měly pomoci třeba s přípravou akademických textů či se statistickou analýzou dat. To vše je totiž s vědeckou prací nerozlučně spjaté.

Její zapojení do výzkumu bylo pozvolné, nejprve se stala takzvaným MR operátorem, takže se podílela na měření pacientů na magnetické rezonanci. Postupně začala také zpracovávat získaná data, naučila se používat analytické metody a dnes už se v podstatě nevěnuje ničemu jinému. Musela se naučit pracovat s obrazy a signály a hodně programovat.

Měření pacientů a zpracování dat

„V jednom z projektů se na Ceitecu zaměřujeme na pacienty s mírnou kognitivní poruchou. U takto nemocných pacientů zkoumáme, jestli má na jejich mozek vliv pohybově-taneční aktivita. V praxi to vypadá tak, že jim na začátku skenujeme mozek, pak je pošleme na půl roku na fakultu sportovních studií tancovat a pak je zase změříme. Kromě toho i behaviorálně testujeme, jestli se jim třeba zlepšila paměť,“ vysvětluje mladá vědkyně.

Souběžně zvládá pracovat na vícero projektech, všechny má na starosti výzkumná skupina Ireny Rektorové a všechny se točí okolo neurověd. V jiném výzkumu se tak třeba zabývá transkraniální magnetickou stimulací mozku pacientů s Parkinsonovou chorobou, kteří mají poruchy řeči. „Zjistili jsme, že stimulace zlepšuje řečové schopnosti pacientů,“ prozrazuje nadšeně Patrícia.

Ve své kanceláři v suterénu budovy Ceitecu tráví každý den celé odpoledne. Protože se stala cennou posilou vědeckého týmu, strávila letos celé léto na univerzitě v Arizoně, kde se podílela na přípravě výzkumu v rámci prestižního mezinárodního grantu Horizon 2020 a učila se používat metodu obousměrné probabilistické traktografie, kterou využije při analýzách.

Druhé studium navíc

Právě práce na výzkumech na Ceitecu dovedla Patrícii k tomu, že se v září zapsala do dalšího studia. „Práci, kterou dělám, většinou dělají inženýři, kteří mají patřičné elektrotechnické vzdělání. Já jsem se ty metody naučila, umím poměrně dobře zpracovávat data, ale mám dojem, že mi chybí širší pohled na některé věci. Proto jsem se rozhodla s tím něco udělat,“ vysvětluje studentka, proč si k medicíně přibrala ještě dálkové studium oboru Elektronika a sdělovací technika na VUT.

Jednou za dva týdny tak tráví celou sobotu opět ve škole, kde ji čekají nakumulované přednášky, semináře a cvičení z matematiky, fyziky, elektrotechniky, programování a materiálů a technické dokumentace. Kromě samotné výuky jí ale nejvíce času zabírá domácí příprava. „Máme vždy mraky domácích úkolů, takže v podstatě pořád počítám nějaké příklady, kreslím obvody, rýsuju součástky nebo programuju. Bohužel programujeme v jazyce C, který neumím, takže se k jiným programovacím jazykům, které ovládám, musím učit ještě tento nový,“ vypočítává Patrícia.

Pokud zrovna o víkendu nesedí ve škole, odjíždí domů do rodného Liptova za rodiči a za milovanou turistikou. Tatry jsou jejím druhým domovem, ráda provozuje skialpinismus a zdolává skalní stěny. V Brně je členkou týmu malého fotbalu a hraje s ním ligu žen. Víc už se toho ale do jejího života opravdu nevejde.

Masarykova univerzita | Masaryk university