Více než 400 rodičů a pedagogických a poradenských pracovníků se dnes sešlo v Univerzitním kině Scala, aby mluvili o jedné z nejúčinnějších metod, která se v zahraničí využívá u lidí s autismem. Diskutovalo se o takzvané Aplikované behaviorální analýze (ABA) a také o dalších krocích, jak zlepšit život lidí se zmíněnou diagnózou.
Seminář pořádaný Institutem výzkumu inkluzivního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity je největším setkáním tohoto typu, jaké se kdy v Česku konalo.
„Zájem rodičů i odborné společnosti o nové poznatky ze zahraničí odráží současnou neutěšenou situaci v oblasti podpory osob s autismem a jejich rodin. Rodičům není jedno, co s jejich dětmi bude dnes, zítra, v dospělosti. Chtějí pro ně udělat maximum. Seminář jim i pedagogům přináší vhled do praktických možností, které u nás téměř neznámá metoda ABA přináší,“ uvedla organizátorka Milena Němcová.
Na celodenní akci vystoupila mimo jiné Karola Dillenburger z Královské univerzity v Belfastu, člen Britské psychologické společnosti Mickey Keenan nebo slovenská odbornice Zuzana Maštenová.
Metoda, které se věnovali, umožňuje dětem s autismem osvojit si a rozvinout nové vzorce chování, které kvůli svému postižení nemají, a lépe tak porozumět vnějšímu světu. Účastníci semináře se seznámili s principy a limity behaviorálního přístupu při práci s dětmi, dospívajícími i dospělými lidmi s tímto postižením.
Setkání se koná v době, kdy se lidé, kterých se diagnóza týká, a také Odborná skupina Vládního výboru pro zdravotně postižené občany snaží prosadit změny v chování státu vůči osobám s autismem. Usilují o to, aby vznikl základní standard terapií hrazených z veřejných prostředků. Zdravotní pojišťovny dosud financují jenom základní diagnostiku, která se zpravidla odehrává do tří let věku dítěte. Poté už je všechno na rodičích, kteří se tak často dostávají do finančních problémů.
Zdravotní pojišťovny dosud financují jenom základní diagnostiku, která se zpravidla odehrává do tří let věku dítěte.
