Doby, kdy se kočovní Romové vyučovali řemeslem, kterému se jejich rodina věnovala po generace, a žili šťastný život, jsou pryč. Dnes se musejí zapojit do společnosti, ovládat její mechanismy a to nejde jinak, než za pomoci vzdělání. Myslí si to aspoň Jana Horváthová, ředitelka brněnského Muzea romské kultury, která se v úterý 5. dubna zúčastnila debaty o budoucnosti Romů na Fakultě sociálních studií MU.
Stále více Romů dosahuje vysokoškolského vzdělání, ale stejně tak je pořád velké množství těch, kteří nezískají ani to základní. „Vzdělání je štít, který je do života nesmírně důležitý. Štěstí sice nezaručí, ale bez něj jsou šance minimální,“ popisuje Horváthová, která je sama absolventkou Filozofické fakulty MU.
Když už Romové vyššího vzdělání dosáhnou, vidí ředitelka další problém. „O úspěšných Romech se málokdy ví. Média o nich nepíší,“ dodala Horváthová. Jedním z těch, kteří dosáhli vzdělání a úspěšně se zapojili do chodu společnosti, je například Jiří Daniel. Dlouhá léta pracoval jako romský poradce na okresním a krajském úřadě. Se zánikem okresních úřadů zanikla i tato pozice a to vidí Daniel jako jeden z klíčových problémů v současných snahách o integraci Romů.
Se zvyšující se romskou vzdělaností přišel podle Daniela i další problém ve vnímání většinové společnosti. „Lidé mají pořád představu, že vzdělaní a šikovní Romové se nejvíce hodí na to, aby pracovali jako sociální pracovníci. Tak to ale není, Romové mohou dělat cokoliv, ne jen pracovat s dalšími Romy,“ prohlásil Daniel. Sám se proto před lety rozhodl ukázat, že může dělat i něco jiného a stal se ředitelem domova pro seniory.
Související problém je podle diskutujících politická participace Romů. Ti k volbám příliš často nechodí a nejsou ani na volitelných místech kandidátek politických stran. „Problém je komplexní, mnohdy například Romové nemohou jít volit, protože nemají trvalé bydliště nebo nedostali volební lístky, a o volbách tak třeba ani nemusejí vědět,“ podotýká Horváthová.
Podle ní nemají relevantní politické strany o Romy zájem a ve svých programech se ani nezabývají romskou otázkou. „Kdyby ale Romové chtěli, šli k volbám a volili své zástupce, rozložení politických sil by se mohlo značně změnit,“ upozornila další z diskutujících Lucie Fuková.
Debata se na půdě univerzity uskutečnila u příležitosti týdne romské hrdosti, který v Brně pořádají IQ Roma servis, Muzeum romské kultury a další organizace. 8. duben je také mezinárodním dnem Romů.
