Velmi teplé počasí odkrylo na Antarktidě vzácné lišejníky

Kratší, zato pracovně intenzivnější byla letošní vědecká expedice Masarykovy univerzity na ostrov Jamese Rosse v Antarktidě. Většina odborníků strávila na stanici J. G. Mendela 36 dní, což je zhruba o týden méně, než obvykle. „Přálo nám ale počasí, každý den se dalo pracovat venku, a všechny cíle jsme tak splnili a podařilo se udělat i něco navíc,“ uvedl vedoucí letošní expedice Daniel Nývlt.

Doplnil, že rok 2016 byl nejteplejší v historii měření na ostrově, takže poloostrov, na němž je umístěna vědecká základna byl suchý a byly také velmi dobré podmínky pro pohyb v terénu. Vědci využívali intenzivně například čtyřkolky a kemp u jezera Monolith. Díky tomu, že nebyl zamrzlý průliv, mohli na člunech vyplouvat také na sousední ostrovy.

Podle klimatologa Kamila Lásky byly průměrné teploty v lednu a únoru letošního roku na ostrově mezi minus pěti a plus osmi stupni Celsia a výprava zažila jen několik menších sněhových přeháněk a jednou silný déšť, který je málo obvyklý.

Doplnil také údaje za minulý rok. „Teploty měříme od roku 2004 a v loňském roce byla průměrná teplota minus 3,9 stupně Celsia, což bylo o dva stupně tepleji, než činí dlouhodobý průměr. Za velmi teplý rok může mírná zima, při které teploty málokdy klesaly pod minus dvacet stupňů. Nástup jara byl také rychlý a teploty se často pohybovaly nad bodem mrazu, což je za dvanáct let měření také neobvyklé,“ uvedl Láska.

Všichni vědci si z ostrova přivezli dostatek materiálu, který budou dál zpracovávat. Mikrobiologové se budou věnovat vzorkům odebraným jak z půdy, tak z tamních zvířat. Už v předcházejících letech popsali několik nových druhů bakterií, které na ostrově nalezli. Vědci popsali také desítky nových druhů rozsivek a je možné, že z letošní expedice se na seznam přidají i nové druhy lišejníků.

„Z letošní sezony máme velkou radost. Teplý rok přinesl ve vyšších nadmořských výškách tání sněhu a ledových polí a lichenologická skupina měla to štěstí, že mohla nalézt některé druhy lišejníků, o kterých jsme věděli, že se nachází v určitých lokalitách a minimálně pět let jsme je nemohli najít, protože byli pod sněhem včetně jednoho velmi vzácného,“ poznamenal rostlinný fyziolog Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty MU.

Dodal, že po nutných analýzách vědci ve spolupráci s tureckým kolegou, který ve výpravě letos byl, pravděpodobně popíšou dva až čtyři nové druhy lišejníků.

Letošní expedice byla kromě kratšího času na ostrově také rozdělena na dvě části, čtyři členové museli pro dopravu na i z ostrova využít armádní ledoborec. Tato zbývající čtveřice opustila základnu včera a je na cestě domů.

Základna si také letos připomněla deset let od slavnostního zahájení provozu. Její zakladatel, profesor Pavel Prošek letos připomněl nejen výstavbu základny, ale vůbec dobývání Antarktidy ve své přednášce.

Video k 10. výročí otevření stanice

Masarykova univerzita | Masaryk university