Když se konal první ročník Letní školy slovanských studií, nestala se ještě řada důležitých dějinných událostí. Žádný vpád sovětských vojsk, žádná normalizace a už vůbec ne sametová revoluce. Dnes už tradiční akce pro milovníky češtiny ze zahraničí začala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v roce 1967. Její jubilejní 50. ročník oficiálně startuje v pondělí 17. července. Dorazí na něj minimálně 135 účastníků z 38 zemí celého světa.
Studenty čekají také letos čtyři týdny plné přednášek a volnočasových aktivit, kde se s českou kulturou a prostředím seznámí i mimo učebny filozofické fakulty. Vyučuje se od pondělí do soboty každý den pět hodin a poté jsou v plánu hodiny zpěvu, tance, filmový klub nebo autorská čtení a spousta výletů.
Kdo bude mít chuť, může se podívat do slavných brněnských vil, zajít si na varhanní koncert ve Křtinách, podívat se do Rožnova pod Radhoštěm, do Beskyd, Telče, dalešického pivovaru nebo do turisty ze zahraničí tolik žádané Prahy.
Účastníky letní školy jsou stipendisté Ministerstva školství České republiky, Kabinetu češtiny pro cizince při Filozofické fakultě MU a také zájemci, kteří si pobyt hradí sami.
„Je to velmi různorodá skupina lidí s odlišnou úrovní znalostí češtiny. Například účastníci z Jižní Koreje se u nás třeba i po dvou letech studia ve své zemi řadí do začátečnické skupiny, nemají totiž tolik příležitostí jazyk cvičit. Pobyt v Brně je ale ohromně posune,“ vysvětluje Eva Rusínová, vedoucí Kabinetu češtiny pro cizince Filozofické fakulty MU a ředitelka letní školy.
Za Janáčkem, literaturou nebo po stopách předků
Větší část účastníků tvoří stipendisté ministerstva školství, kteří se o místo na letní škole ucházejí prostřednictvím svých vzdělávacích organizací a českých velvyslanectví v daných zemí. Jejich šance místo získat je různá. Většinou se jim to povede jen jednou. Například v Srbsku proto vyhlašují překladatelskou soutěž a místo získají její vítězové.
O účast na letní škole mají zájem lidé, které čeština chytla třeba díky lásce k hudbě Leoše Janáčka nebo Antonína Dvořáka, zbožňují českou literaturu nebo mají české předky. Do Brna proto třeba několik let jezdil předseda českého krajanského spolku František Josef Mikula. Ano, svoje jméno měl ještě po bývalém císaři Františku Josefovi.
V letošním roce bude mezi účastníky asi 15 procent těch, kteří už do Brna přijíždějí poněkolikáté, většinou už jako samoplátci. Kolik lidí ale na letní školu dorazilo za 50 let jejího konání celkově, už dnes není možné spočítat. Data z některých ročníků se nedochovala.
„V začátcích měla letní škola kolem 20 studentů. Vrchol návštěvnosti s až 190 lidmi jsme zaznamenali po sametové revoluci. Návštěvníky lákala hlavně osobnost prezidenta Havla, jehož si v zahraničí velice vážili,“ sdělila Rusínová.
Jubilejní 50. ročník se bude speciálně připomínat od 6. do 9. srpna na setkání bohemistů – učitelů českého jazyka na zahraničních univerzitách. Akce, na které se budou sdílet informace o výuce češtiny doma i v zahraničí, nese název Čeština jazyk cizí – včera, dnes a zítra.
