S dlouhodobým výzkumem toho, jak prožívají české matky a otcové úlohu rodiče, začali před třemi lety pod vedením Zuzany Masopustové psychologové z Fakulty sociálních studií MU. Do jejich online studie se zaregistrovalo asi 1600 respondentů z celé republiky. Jako první v Česku navíc dělají individuální testování toho, jak se vytváří citová vazba matky a dítěte.
První výsledky ukazují, jaké trendy se v České republice uplatňují, a na jaké naopak rodiče neslyší. Dostupnost ohromného množství informací na internetu způsobuje, že rodiče se toho o výchově můžou dozvědět víc než kdykoliv předtím, a také ve výzkumu se objevovaly trendy označované jako nevýchova, intenzivní či kontaktní rodičovství.
„Například kontaktní rodičovství po rodičích vyžaduje, aby byly potřeby dítěte naplňovány dopředu, a nedošlo tak u něj k žádným negativním emocím. Proto má být matka neustále dostupná. Absolutní dodržování těchto zásad je ale z vývojového hlediska nesmysl,“ podotkla jedna z členek týmu, Lenka Lacinová z katedry psychlogie.
Velký objem dat badatelé zpracovávají do článků a studenti do diplomových prací. Dnes už absolventka Tereza Chrudinová například zjistila, že mít informace nemusí u rodičů generovat dobrý pocit a spokojenost.
„Ukázalo se, že matky, které vyhledávají informace o výchově, vykazují vyšší míru depresivity než matky, které je nevyhledávají. Na základě velkého počtu mnohdy nejednoznačných rad týkajících se správné péče totiž mohou získat pocit, že nejsou schopny daný cíl naplnit, a dosáhnout tak svého ideálu,“ informovala Chrudinová.
Ženy také popisovaly, že chtějí k výchově přistupovat aktivně, ale zároveň se nechtějí jen obětovat pro dítě a rády by si zachovaly vlastní život. „Kladly důraz na to, že důležité nejsou jen emoce dítěte, ale i jejich,“ podotkla Lenka Lacinová. Výsledky výzkumu by měly mimo jiné také přispět k tomu, aby se začalo víc mluvit o negativních pocitech, které čerstvé matky ve spojitosti s novou rolí zažívají, ale bojí se o nich mluvit ze strachu z odsudku okolím.
Týká se to například času stráveného na mateřské nebo rodičovské dovolené. „Z dat z dotazníků nám vyplynulo, že ženy, které jdou brzy alespoň na částečný úvazek do práce, prožívají méně stresu než ty, které zůstávají jen doma s dítětem,“ přiblížila výzkumnice Petra Daňsová.
Psychologové se domnívají, že tato skutečnost může souviset na jednu stranu s tím, že matky v práci přicházejí na jiné myšlenky, a nepropadají tolik problémům spojeným s péčí o dítě. Na druhou stranu je možné, že pracovat během prvního roku života dítěte začnou právě ty matky, které pociťují méně stresu a zátěže, ať již díky podpoře od svého okolí, nebo díky menší náročnosti svého dítěte.
