Před 60 lety začali lidé dobývat vesmír

Jeden z nejdůležitějších okamžiků nejen v kosmonautice, ale také v dějinách lidstva nastal před šedesáti lety, 4. října 1957. V rámci Mezinárodního geofyzikálního roku vypustil Sovětský svaz na oběžnou dráhu první umělou družici – Sputnik 1.

Snad každému se vybaví obrázek kovové koule se čtyřmi anténami, ale jen málokdo už ví, jak byla tato družice ve skutečnosti velká. V průměru měla pouhých 58 centimetrů, tudíž by mohla úspěšně konkurovat medicinbalu. Nicméně s jejími necelými 84 kilogramy byste si s ní jen těžko zahráli nějakou míčovou hru.

Cílem vypuštění Sputniku 1 nebylo pouze dostat první uměle vyrobenou družici na oběžnou dráhu, ale také provést první vědecká měření. Pozemní stanice z jejího zkresleného signálu dokázaly určit základní vlastnosti ionosféry a ze změny dráhy se dala odvodit hustota zemské atmosféry.

O necelý měsíc později, 3. listopadu 1957, byla vypuštěna družice Sputnik 2. Její měření krátkovlnného záření Slunce nebylo pro veřejnost tolik zajímavé jako její pasažér – fenka Lajka. Dlouhou dobu se tvrdilo, že Lajka žila několik dní a pak byla bezbolestně usmrcena přerušením dodávky kyslíku. Nicméně v roce 2002 vyšlo najevo, že Lajka žila pouze 5 až 7 hodin letu. Porucha stabilizátoru teploty zapříčinila, že teplota v kabině vystoupala ke 40 °C. Stres a přehřátí pak udělaly své.

Úspěch z vypuštění první družice dokazoval technologické schopnosti Sovětského svazu a popostrčil Spojené státy k urputnějšímu boji v dobývání vesmíru. Snaha dohnat Sovětský svaz byla umocněná neustálým (pro USA možná i znervózňujícím) pípáním, které Sputnik vysílal každých 98 minut při každém svém oběhu kolem Země. Toto pípání bylo přehráváno na celosvětových rozhlasových stanicích a postupně vyústilo u Američanů v obavu, že je Sovětský svaz daleko napřed v technologii, a to nejen té družicové.

Je možné, že bez Sputniku a následného dalšího úspěchu, kterým bylo vypuštění astronauta Jurije Gagarina na oběžnou dráhu, by Američané nedosáhli procházky po Měsíci tak brzy. Kdo ví, zda vůbec.

Hra o dobytí vesmíru začala Sputnikem 1, a přestože byla jedním z průvodních jevů studené války, znamenala velký průlom v dějinách lidstva. Od té doby bylo na oběžnou dráhu vysláno přes 7 000 satelitů z více než 40 zemí. I Česká republika přispěla k tomuto číslu svými sedmi družicemi. Poslední z nich byla vypuštěna letos v červnu a zkoumala koncentraci kyslíku v zemské atmosféře.

Autorka působí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university