online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Startuje nové hodnocení české vědy. Co přinese?

Foto: Archiv Muni

Podle nové Metodiky 17+ se budou už v příštím roce poprvé rozdělovat peníze na vědu. Půjde ale prozatím jen o částku, o kterou se meziročně navýší institucionální podpora pro všechny univerzity, tedy necelých 200 milionů korun.

Kolik z toho připadne Masarykově univerzitě, bude jasné koncem letošního roku a její podíl by se měl odvíjet právě od prvních výsledků hodnocení podle Metodiky 17+, která se postupně zavádí.

Aktuálně se hodnotily vědecké výstupy z roku 2016 podle prvního modulu zaměřeného na kvalitu vybraných výsledků a podle druhého modulu, který je zaměřený na bibliometrii. Na Muni podle něho patří k nejlepším výzkumy z oblasti věd o životním prostředí, klinické medicíny nebo nanotechnologií. Například ekonomie ale příliš neobstála.

„V obou modulech byla Masarykova univerzita úspěšná. K oběma jsme ovšem měli také řadu připomínek. Například bibliometrické hodnocení je prozatím postavené na jediném indikátoru, což není v souladu s mezinárodní praxí,“ uvedl prorektor MU pro výzkum Petr Dvořák a zdůraznil, že metodika se bude dál upravovat, aby poskytovala co nejlepší výsledky. Výhrady k ní v současné podobě má i Česká konference rektorů.

Biobliometrie využívá indikátor AIS – tedy Article Influence Score, který měří průměrný vliv článků v daném časopise a vyjadřuje tak reputaci časopisu, což nemusí plně odrážet kvalitu konkrétních výstupů. Metodika 2017+ považuje za kvalitní ty obory, jejichž oborový medián přesahuje hodnotu mezinárodního mediánu. Z téměř 1400 hodnocených výstupů od vědců z Masarykovy univerzity téměř 60 procent tuto hranici překonalo.

Hodnotily se také vybrané výsledky podle kritéria společenské relevance. Instituce může do tohoto hodnocení v rámci prvního modulu zaslat své nejlepší výsledky, maximálně však deset procent ze všech výsledků, které pak posuzují recenzenti. Šlo o výstupy, které nebylo možné zahrnout do bibliometrie a vybíraly je samy fakulty. Z 335 vybraných výstupů za Masarykovu univerzitu bylo jako společensky relevantní označeno 85 a 54 bylo hodnoceno jako velmi dobré a lepší. Zbylé výsledky se budou ještě vyhodnocovat z pohledu vědecké excelence.

„Zásadní změnou, kterou nová metodika přináší, je podstatně menší tlak na kvantitu vědeckých výstupů a naopak zvýšený tlak na kvalitu výzkumu na celé univerzitě. S nástupem dalších modulů hodnocení budeme všichni stále více nuceni táhnout za jeden provaz. Jinými slovy, každý by měl být dobrý až výborný ve svém oboru a univerzita by měla všem vytvářet co nejlepší podmínky pro výzkum. Když budeme mít co nejméně slabých míst, dopadneme v hodnocení vždy dobře,“ zdůraznil prorektor Petr Dvořák.

Peníze se totiž budou s největší pravděpodobností rozdělovat podle pořadí vědeckých institucí, přičemž kvalitnější z nich dostanou více peněz. Ty pak univerzita rozdělí mezi jednotlivé fakulty či týmy podle vlastních pravidel. „Na návrhu způsobu rozdělování financí na vědu na Masarykově univerzitě nyní s fakultami pracujeme a představíme jej do konce tohoto roku,“ dodal prorektor.

Kompletně bude Metodika 17+ fungovat od roku 2020 a hodnocení bude mít pět modulů. Vedle bibliometrie a posuzování vybraných výsledků to bude ještě celková společenská relevance, tedy míra pozitivního dopadu výzkumu na společnost a občany. Dále takzvaná viabilita, tedy kvalita řízení instituce, a také strategie a koncepce. Postupně se bude zvedat podíl prostředků, které se budou podle nového hodnocení přidělovat. 

Masarykova univerzita | Masaryk university