Slušná diskuze na Facebooku zvyšuje důvěru lidí

Jedním ze základů hospodářského rozvoje je důvěra. Dříve se předpokládalo, že ji oživí sociální sítě, které postupně pronikají do života téměř všech lidí. Fenomén hrubého online chování ale může tento předpoklad zpochybnit.

Souvislost úrovně diskuze a důvěry proto zkoumali ekonomové, a zjistili, že i když se hrubost bere na Facebooku v podstatě jako norma, slušně vedená diskuze zvyšuje důvěru lidí v ostatní. Tímto fenoménem se zabýval také Tommaso Reggiani, který působí v Laboratoři experimentální ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě MU. S kolegy z Itálie připravil experiment, v němž sledovali, jak slovník diskuzí ovlivňuje důvěru lidí.

V laboratorních testech pozorovali tři skupiny lidí, kterým vytvořili zjednodušené facebookové profily. Jedna skupina byla skrze ně vystavena čtyřem autentickým tématům a vulgární diskusi přebrané ze sociálních sítí, druhá skupina měla stejná témata, ale reálnou diskuzi ze sociální sítě nahradily slušné posty vytvořené experimentátory. Kontrolní skupina pak dostala jen informace bez jakékoliv sociální interakce.

V následných testech pak ekonomové zjistili, že slušně vedená diskuze zvyšuje důvěru lidí. Nicméně vulgární vyjadřování a formy online obtěžování zahrnující agresivní komentáře i fyzické hrozby berou lidé jako „obvyklý problém“ a jejich důvěru to nijak neovlivňuje.

MUELL

„Je povzbudivé, že zdvořilá diskuze či prostý nedostatek agrese při vyjadřování názorů v online světě silně ovlivňuje důvěru vůči ostatním lidem,“ zdůraznil Reggiani, který na výzkumu začal pracovat ještě na svém bývalém působišti v Římě. Podle něj se tak dá moderovanou diskuzí na sítích nejen předejít negativním jevům, jako je kyberšikana, ale také dosáhnout zvýšení důvěry, která může pozitivně ovlivnit i ekonomický rozvoj.

Reggiani dělal experimentální část, ještě když působil v Itálii, data ale analyzoval už z pracoviště v Brně. „Na svém bývalém působišti jsem nebyl příliš spokojený a našel jsem nabídku z Masarykovy univerzity na tuto pozici. Brno jsem znal, protože mám odsud kamarády, ale o univerzitě jsem toho moc nevěděl. Z pohovorů jsem měl dobrý pocit a jsem tady spokojený,“ uvedl Reggiani.

Líbí se mu škola i město. „Brno je podobné jako Pisa či Heidelberg, kde je také velmi silná univerzitní tradice. Město je plné mladých lidí, není velké, je to prostě jako rozšířený obývací pokoj,“ popsal svůj dojem z moravské metropole. Rád také chodí do Univerzitního kina Scala a snaží se proniknout do zdejší pivní kultury. „Brno je prostě perfektní pro výzkum, všechno je tu blízko a můžete se opravdu soustředit na práci.“

Pochvaluje si i tým, který na univerzitě působí, a velmi dobrou infrastrukturu pro experimentální ekonomii. Aktuálně s kolegy pracuje například na výzkumu ochoty lidí platit daně v závislosti na tom, jak negativní či pozitivní zprávy se k nim dostávají.

Grantová agentura ČR pak podpořila výzkum, který přenáší ekonomické experimenty do terénu. V něm se ekonomové propojili s iniciativou Rapid Re-Housing, v níž mohly vybrané brněnské rodiny v bytové nouzi získat městský byt. Reggiani chce u těchto lidí sledovat, jaký efekt má bydlení na změnu preferencí a chování.

Masarykova univerzita | Masaryk university