Umíte srolovat jazyk do korýtka? Dáváte přednost partnerům se stejnou barvou očí, jako je ta vaše? A jak jste na tom s hořkou chutí? S podobnými příklady často pracuje Pavel Lízal z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU. Učí populační genetiku a dlouho mu chyběly údaje o těchto jevech za Českou republiku. Za pomoci časopisu Vesmír to proto zkouší změnit.
Letní dvojčíslo Vesmíru obsahuje testovací papírek, na kterém si každý může vyzkoušet, zda patří mezi takzvané chutnače či nechutnače. Ti první cítí hořkou chuť látky fenylthiokarbamidu (PTC), který se vyskytuje například v brokolici či růžičkové kapustě, ti druzí nikoliv.
Schopnost pociťovat hořkost se značně liší mezi různými populacemi a může za ni genetická výbava. V některých se nechutnači téměř nevyskytují (například u jihoamerických indiánů nebo indiánů Tohono O’odham), u jiných se četnost nechutnačů pohybuje mezi 10 až 40 procenty a v některých populacích je dokonce nechutnačů převaha (například v některých indických populacích).
Jak jsou na tom Češi, ukazují předběžné výsledky, které Lízal nasbíral za několik let za pomoci svých studentů. „V Česku je asi 25 procent nechutnačů, v čemž se podobáme Finsku. Mezi ženami je přitom podíl těch, které tuto hořkou látku necítí, menší. U Slováků je podíl nechutnačů asi o šest procent nižší a rozdíly mezi muži a ženami jsou minimální,“ uvádí Lízal výsledky ze sledování asi dvou tisíc lidí.
Zajímavé je, že schopnost pociťovat hořkou chuť PTC se mezi generacemi mění. Podle dosavadních měření například u jihomoravských žen podíl chutnaček klesá, zatímco u mužů roste. „Mám údaje především ze středních škol a z některých regionů jen velmi nízké počty. Už z toho ale vycházejí zajímavé výsledky a doufám, že se podaří získat mnohem víc údajů, a výzkum tak zpřesnit,“ říká Lízal.
Znak od neandrtálců?
Za schopnost pociťovat tuto konkrétní hořkou chuť je zodpovědný gen TAS2R38 na sedmém chromozomu. Je možné, že jsme tento znak zdědili od neandrtálců a je otázkou, k čemu nám byl užitečný a zda má význam i v současnosti.
„Existuje řada studií, které odhalily dopad tohoto genu na naše stravovací návyky. Některé z nich například dokládají odlišnosti ve složení a množství přijímané zeleniny, sladkostí nebo masa podle toho, jakou variantu genu máme. Jiná pozorování poukazují na sklon k přejídání, obezitě nebo potížím se štítnou žlázou. Problém těchto studií však je, že výsledky pro různé populace se velmi často liší a odvození jasného vlivu je velmi obtížné,“ podotýká populační genetik.
Korýtko neumí zdaleka každý
U zájemců testuje za pomoci krátkého dotazníku i další dva jevy. Jedním je umění prohnout jazyk do korýtka. Ne každému se to podaří a opět za to mohou geny. Podle dosavadních výsledků to například v Jihomoravském kraji umí 72 procent lidí a častěji ženy. V regionu slovenského Trenčína to jde naopak lépe mužům.
Třetí jev může mít velký vliv na život: Jde o barvu očí a s ní související výběr partnera. „Partnery si volíme často nevědomky i podle několika fyzických znaků. Výběr může být pozitivní, negativní nebo náhodný. Norská studie z roku 2007 popisovala, že norští muži si mnohem častěji, než by odpovídalo náhodě, vybírají partnerky se stejnou barvou očí. Nejvíc tak činili modroocí muži. Zajímá nás, jestli za tím nestojí převaha modrookých lidí v norské populaci, a proto chceme otestovat i tento jev,“ uvádí Lízal s tím, že pro relevantní výsledky potřebují znát údaje minimálně 500 párů.
I tady už ale průběžné výsledky ukazují zajímavé věci. „Zatím se nám ukazuje pozitivní výběr, tedy partner se stejnou barvou očí, jen u zelenookých. Naopak modroocí a hnědoocí lidé mají tendenci vybírat si partnery s odlišnou barvou očí,“ přibližuje tendence v Česku Lízal a sám to potvrzuje: „Mám hnědé oči, ale atraktivnější se mi zdají modré.“
Patří také mezi lidi, kteří neumí srolovat jazyk a navíc ani necítí hořkou chuť brokolice. „Vždy když mi přijdou testovací proužky, tak musím shánět někoho, kdo mi potvrdí, že je zásilka v pořádku,“ dodává s úsměvem.
Každý, kdo má chuť otestovat svou chuť, si může pořídit časopis Vesmír s testovacím proužkem nebo na vybraných místech proužky samotné. V Informačním systému MU pak nalezne krátký dotazník, který vyplní. Testuje se až do konce září a výzkumníci shánějí pro spolupráci také střední školy.
